Otázky ke kapitolám 17 a 18

  1. Popište a srovnejte různé postupy, kterých Lakoff používá pro prezentaci dokladů na podporu svých argumentů (citát jiného výzkumu, strukturní analýza, kognitivní analýza, introspekce, interpolace, semi-korpusová analýza). Navrhněte další možnosti a výzkumné úkoly pro budoucnost.
  2. V jakém smyslu by mohly být obrazová schémata a bázové kategorie považovány za univerzálie? Jak se liší od jiných pojetí univerzálních kognitivních/jazykových principů?
  3. Jak by Lakoff odpověděl na výrok ranného Wittgensteina (1921), že „O čem nemůžeme mluvit, o tom musíme mlčet." (popř. že v pojmech neexistuje nic, co předtím nebylo v jazyce)? Jak se k tomu váže tento výrok: Erhart (1984, s. 16, 1.3.7) „Proces vzniku lidské řeči je nerozlučně spjat s počátky pojmového myšlení." Jak by Lakoff dále rozvedl tento výrok, aby byl v shodě s jeho pojetím univerzálií?
  4. Jak používá Lakoff pojmu arbitrární, motivovaný a předpověditelný (prediktabilní)? Srovnejte jeho použití s některými jinými teoriemi jazyka. (např. Saussure)
  5. Srovnejte atomismus (tj. pojetí, že celek se skládá z dále nedělitelných stavebních bloků a objevovat a popisovat tyto bloky je úkolem vědy) s pojmy „přímý a nepřímý význam."
  6. Vyberte si jeden z úkolů. Jaké pojetí univerzálií tyto příklady podporují a jaké by s nimi měla potíže Chomského univerzální gramatika a jiné modulární přístupy.

    a. Negace slova (pojmu) muset znamená absenci obligace (tj. nemuset), zatímco v angličtině znamená absenci svobody (tj. zákaz - must - must not -muset -nesmět). Vysvětlete tento rozdíl pomocí metonymického modelu a jeho obrazových schémat. Zkuste najít podobný příklad (např. bezcenný a priceless).

    b. Řekne-li Čech ‚posuneme schůzku o den dopředu‘, myslí tím např. změnu ze středy na čtvrtek. Angličan nebo Američan by ve stejném případě očekávali změnu ze středy na úterý. Jak je možné tento rozdíl vysvětlit předpokládáme-li, že obě kultury chápou čas metaforickou projekcí prostoru.
  7. Jak by Lakoff klasifikoval tuto pasáž: „Psychologicky je naše myšlení, odhlédneme-li od jeho vyjádření slovy pouhou amorfní a nezřetelnou masou. ... bez pomoci znaků bychom nebyli schopni od sebe rozlišit dvě ideje jasně a trvale. Sama o sobě je myšlenka jako mlhovina, kde nic není nutně vymezeno. Předem dané ideje neexistují a nic není zřetelného před objevením jazyka." (de Saussure 1916/198 s. 139). Spolu s její interpretací od de Maura: „Povšimněme si však, že zatímco v Sapir-Whorfově hypotéze myšlenka vně jazyka autonomně neexistuje, a jelikož jsou i jazyky rozdílné, mělo by to, co nazýváme myšlenkou, být od národa k národu také odlišné, de Saussurovo pojetí se těmto nepravděpodobným výsledkům vyhnulo, protože se spokojuje s prohlášením, že myšlenka je vně jazyka jazykově amorfní. Stejně jako de S. nepopírá, že existuje fonace nezávisle na jazycích ..., nepopírá ani, že existuje svět vjemů, ideace atd. nezávisle na jazycích a že ho může studovat psychologie ..." (ibid. s. 410)