Otázky ke kapitolám 11 a 12

  1. Rozeberte názory nějakého myslitele vám důvěrně známého, kterého by Lakoff považoval za objektivistu. V jakém smyslu se od objektivismu popsaného Lakoffem liší a  v čem tyto názory zastává. Sdílí také předpoklady základního realismu, jak je definuje Lakoff? Podívejte se jak na názory „metafyzické", tak „epistemologické". Srovnejte jeho/její tvrzení s Lakoffovými předpoklady. Lze najít styčné body?
  2. Je podle Bohumila Trnky Pražská lingvistická škola součástí objektivistické tradice, jak ji definuje Lakoff? Srovnejte tyto výroky (Trnka 1988): „... Nejde jim [PLK] tudíž ani o aplikaci logistických zákonů, matematických pojmů a výsledků jiných věd na zkoumání jazyků, o aplikaci vyžadující vždy dlouhou řadu nových termínů, nýbrž o zjišťování jazykové zákonitosti, jejíž formulace se nesmí příčit požadavkům logiky a matematiky." (s. 192) „Znakový vztah je logická relace." S vlastnostmi tranzitivnosti a asymetrie. (s. 9) „Obě entity, které jsou v označovacím vztahu, mají svou vlastní zákonitost, takže znak se může měnit, zatímco věc jím označená zůstává stejná (aspoň pro nás), a naopak..." (s. 193) „Lingvistická zákonitost předpokládá logickou a matematickou zákonitost, které však používá v zaměření na svůj cíl intersubjektivního dorozumění, který je cizí jak logice, tak matematice." (s. 12) „Jednotlivé roviny, obsahující jednotky, jež označují jednotky vyššího řádu jsou autonomní. Mezi jednotkou označující a jednotkou označovanou nemusí být mimo označování jiné rysy společné; v každém případě jsou však jednotky nižšího plánu voleny a ovlivňovány vyššími plány tak, aby byly vhodné pro označování těchto plánů." (s. 12) např. „Jednotkou syntaktického plánu je věta, jejíž analýzou dospíváme k protikladu podmět : predikát a k jiným ryze syntaktickým protikladům, které vytváří věta. ... Jednotkou promluvového plánu je promluva, jejíž analýzou dospíváme ke vztahu téma - jádro výpovědi." (s. 195) (kap 11 - 12)
  3. Proč zdůrazňuje Lakoff ‚ne jejich‘ ve větě „jejich jazyk a jeho (ne jejich) významy" v kap. 13?
  4. Popište český kognitivní model času a porovnejte ho s americkým, popsaným Lakoffem.
  5. Srovnej Lakoffův popis role lidové objektivistické teorie s Levi-Straussovým (1962, s. 26): „Každá civilizace má sklon přeceňovat objektivní orientaci svého myšlení, což znamená, že tato objektivní orientace nechybí nikdy." a (s. 27) „Magické myšlení se od vědy liší ani ne tak neznalostí nebo pomíjením determinismu, jako spíš tím, že požaduje determinismus naléhavěji a nesmlouvavěji, způsobem, který věda může hodnotit nanejvýš jako nerozumný a ukvapený." a „Pro etnografa tato (Sartrova) filozofie (stejně jako všechny filozofie ostatní) představuje etnografický dokument prvního řádu, jehož studium je nezbytné, chceme-li pochopit mytologii naší doby."(s. 342, pozn.)