Kde najdeme kognitivní lingvistiku

K zavedení jakéhokoli vědeckého oboru je kromě myšlenek, teorií, hypotéz a metodologie bezpochyby neméně nezbytná organizační struktura, která umožňuje jeho badatelům sdílet výsledky své práce, ale také jim poskytuje materiální zajištění, tj. domovské instituce uznávají publikace na tato témata jako podporovanou vědeckou práci a jsou ochotné schvalovat granty a dalšími způsoby tuto práci podporovat. V doslovu této knihy si před dvaceti lety Lakoff stěžoval, že se neustále setkává s badateli z mnoha oborů, kteří mají stejné nebo podobné názory jako on, ale vzájemně spolu nekomunikují nebo o sobě vůbec nevědí. Od té doby se situace radikálně změnila. Kognitivní lingvisté dnes mají značný prostor k prezentování své práce - od již zmíněného časopisu Cognitive Linguistics[1], přes mezinárodní asociace, až po pravidelné konference. Cognitive Linguistics vychází od roku 1990 čtyřikrát do roka a každé vydání obsahuje několik článků a recenzí, které se zabývají obecnými teoretickými problémy nebo konkrétními rozbory angličtiny či jiných jazyků od holandštiny, přes ruštinu, až po australské jazyky. Vyšlo také několik tematicky zaměřených čísel, zejména na ontogenezi jazyka a pojmovou integraci. Kognitivní lingvistice se také věnuje ediční řada nakladatelství Mouton de Gruyter, kde vyšlo již dvacet osm svazků včetně dvou monografií R. Langackera (1990a, 1999) a samozřejmě další publikace vycházejí v mnoha jiných nakladatelstvích (ediční řady s kognitivními tématy v poslední době založili například John Benjamins, PalgraveMacmillan a Equinox Publishers).

Už od roku 1986 navíc vychází časopis Metaphor and symbolic activity (Metafora a symbolická činnost) později přejmenovaný prostě na Metaphor and symbol, kam přispívá mnoho kognitivních lingvistů a který se v poslední době speciálními čísly věnoval například interkulturnímu srovnání metafor nebo metaforám a metonymii v korpusové lingvistice.

V roce 1989 byla založena International Cognitive Linguistics Association (Mezinárodní asociace kognitivní lingvistiky, www.cognitivelinguistics.org) zkracovaná ICLA. Na jejích webových stránkách najde čtenář mimo jiné odkazy na publikace v kognitivní lingvistice a detaily o internetové diskuzní skupině, kam do debaty přispívají všichni nejvýznamnější kognitivní lingvisté včetně autora této knihy.

ICLA každé dva roky pořádá mezinárodní konference (ICLC). První se konala v roce 1989 v německém Duisburgu a zatím poslední, osmá ICLC se konala v roce 2003 ve Španělsku v La Rioja. Příští se odehraje v roce 2005 v jihokorejském Soulu a desátá velmi nedaleko, v Krakově. Polská lingvistika se zdá být kognitivní lingvistice mimořádně nakloněna. V roce 2001 zorganizovala Łodźská univerzita mezinárodní konferenci s názvem Kognitivní lingvistika dnes (viz Lewandowska-Tomaszczyk a Turewicz 2002), kterou opět v Łodźi o dva roky později následovala konference na počest Ronalda Langackera. Některé aspekty polské kognitivní lingvistiky shrnuje Vaňková (1999ba).

Od té doby vzniklo také několik národních asociací kognitivní lingvistiky ve Španělsku, Finsku, Rusku a již zmíněném Polsku. Čerstvě byly založeny asociace německá a francouzská. Populární je kognitivní lingvistika také v severských státech, Holandsku a v Belgii a stále více se do ní zapojují také badatelé z asijských zemí. Českého čtenáře bude zajímat, že existuje také Slavic Cognitive Linguistics Association (Asociace slovanské kognitivní lingvistiky, www.unc.edu/depts/seelrc/ SCLA_invite.htm), která od roku 2000 uspořádala již několik mezinárodních konferencí, naposledy v září 2004 v Lovani.

Dalším příkladem institučního růstu kognitivní lingvistiky je také existence samostatných úvodů do oboru, kterých v posledních letech vzniklo několik. První Úvod do kognitivní lingvistiky[2] vyšel již v roce 1996 (Ungerer a Schmid 1996a) a kromě toho, že velice přehledně shrnuje základní pojmy „experiencialistické" kognitivní lingvistiky, zabývá se i vazbami na příbuzné problémy, například ikonicitu, gramatikalizaci a výuku cizích jazyků. Kompletnější úvod napsal Lee (2002a), který se soustředí na hlavní oblasti zájmu kognitivní lingvistiky a přehledně popisuje její metody (viz dále). Nejnovějším úvodem je pak práce Crofta a Cruse (2004a), kteří k tématu přistupují spíše z perspektivy problémů tradiční jazykovědy a ukazují řešení z pohledu kognitivní lingvistiky. Jejich práce samozřejmě obsahuje nejaktuálnější informace, ale i oba dřívější úvody poskytují velice dobrý přehled oboru. Další úvod napsaný Vyvyan Evansem a Melanií Greenovou vyšel v roce 2005a v souvislosti s otevřením postgraduálního programu v kognitivní lingvistice na University of Sussex ve Velké Británii.

Připravuje se také obsáhlá publikace Handbook of Cognitive Linguistics (Kompendium kognitivní lingvistiky) do níž přispívá většina jejích význačných představitelů zde zmiňovaných (např. Langacker, Fauconnier, Croft, Dirven, Geeraets, Jandová, Sinha atd.). V téměř padesáti kapitolách napsaných předními badateli budou podrobně vyloženy všechny základní pojmy kognitivní lingvistiky od vtělesnění přes metaforu či obrazová schémata až po ikoničnost a pojmovou integraci i nastíněny kognitivně lingvistické modely gramatiky, jako jsou kognitivní nebo konstrukční gramatika (viz níže). Další kapitoly uvedou kognitivní lingvistiku do širšího jazykovědného kontextu strukturalismu po typologii a knihu uzavřou příspěvky o interdisciplinárním dosahu kognitivní lingvistiky v oblastech tak různých jako psychologie, lexikografie, kulturní studia, literární věda a filozofie.

V roce 1998 dokonce vyšel i obecný úvod do lingvistiky založený na kognitivním přístupu k jazykovědě, který byl přeložen do deseti jazyků včetně polštiny a v roce 2004 se dočkal druhého vydání (Dirven a Verspoor 2004a).[3] Na jeho tvorbě se podílela řada významných kognitivních lingvistů. Za úvody do konkrétních aspektů kognitivní lingvistiky lze považovat i dvě práce Johna R. Taylora (1995a, 2002): Linguistic categorization: prototypes in linguistic theory (Kategorie v jazyce: prototypy v jazykovědě) a již zmíněnou Kognitivní gramatiku.

Nakonec je nutné zmínit v poslední době stále více diskutovaný zájem o sjednocení empirických metod výzkumu v kognitivní lingvistice, který vyústil v založení pracovní skupiny EMCL (Empirical Methods in Cognitive Linguistics, cerebro.psych.cornell.edu/emcl), která uspořádala zatím dva semináře, jejichž hlavním tématem byla diskuze o způsobech, jak získávat empirická data, která by při řešení konkrétních problémů ověřila tvrzení a predikce teorií kognitivní lingvistiky. Na rok 2005 EMCL připravuje vydání sborníku, jehož účelem bude zároveň sloužit jako příručka praktického kognitivního lingvisty.



[1] www.degruyter.de/journals/cogling

[2] Již dříve vyšlo také několik úvodů do objektivistické kognitivní lingvistiky (tj. s malým „k").

[3] Obsah a krátký přehled jednotlivých kapitol je k nahlédnutí online na www.linse.uni-essen.de/cell/cell.htm.