Úvod k případovým studiím

Dokončili jsme obecné shrnutí a je na čase, abychom se pustili do podrobností. Hovořili jsme o kognitivních modelech jen velmi obecně a je čas podívat se na to, jak vypadají detailněji, tj. ukázat, jak vypadají propoziční modely, metaforické modely a obrazově schematické a symbolické modely zblízka. Předložili jsme tvrzení, že je zapotřebí experiencialistického modelu, abychom mohli dostatečně popsat jevy jako metafora, metonymie, obrazová schémata a radiální kategorie. Teď si můžeme ukázat, co takový přístup dokáže.

Předložím tři případové studie, a protože jsem lingvista, všechny budou mít něco společného s jazykem. Abychom si však ukázali, že tato analytická metoda se neomezuje na jeden předmět, budou se naše studie týkat tří různých domén: pojmů, slov a gramatických konstrukcí. Každá studie se bude zabývat obtížnou oblastí, jejíž jevy doposud nebylo možné vysvětlit pomocí klasických analytických postupů. Předkládané případové studie si tedy nekladou za úkol pouze ukázat, jak funguje přístup kognitivních modelů, ale jsou zajímavé samy o sobě.

První z nich je studií o pojmu - hněvu. Doména emocí byla zvolena z mnoha důvodů. Emoce jsou často pojímány jako pocity bez jakéhokoli pojmového obsahu. Ovšem my nejenže máme nějaký pocit, ale také mu určitým způsobem rozumíme. Když jednáme na základě emocí, nejednáme pouze na základě pocitu, ale také na základě tohoto porozumění. Emoční pojmy jsou tedy velmi dobrým příkladem pojmů, které jsou abstraktní, ale zároveň mají jasný základ v tělesné zkušenosti. Uvidíme, že hněv je obzvláště bohatým příkladem, protože má velmi propracovanou pojmovou strukturu. Má také velmi bohatou kategorickou strukturu, protože existují různé druhy hněvu - od oprávněného rozhořčení po vztek, zuřivost a podobně.

Druhá studie se bude zabývat jediným slovem - over (přes, nad). Over je v podstatě předložka, ale v angličtině může být také použita jako adverbium, předpona, částice a predikační adjektivum. Má více než sto identifikovatelných významů, které jsou vzájemně provázány pomocí rodinných podobností. Brugmanová (1981) ukázala, že významy over utvářejí kategorii s radiální strukturou, a my se podíváme na část její analýzy a zároveň ji rozvineme tak, abychom mohli ukázat vztahy mezi jednotlivými významy. Předložky v angličtině i v jiných jazycích je už tradičně obtížné popsat, zejména pro velké množství jejich významů. Teprve nástup teorie prototypů nám pomohl pochopit sémantiku předložek. Samozřejmě, že předložky nejsou jedinými slovy, která mají velké množství propojených významů. Většina slov je takových. Hypotéza Brugmanové by měla být rozšiřitelná na případy polysémie všeobecně. Zdá se, že polysémie je zvláštním případem prototypické kategorizace, v níž významy jednoho slova jsou členy kategorie. Použití teorie prototypů vnáší pořádek do oblasti, kde dosud převládal chaos.

Třetí a nejdelší případová studie se zabývá gramatickými konstrukcemi. Ukazuje, že gramatické struktury vytvářejí kategorie s radiální strukturou. Pro současnou lingvistickou teorii se jedná o velmi kontroverzní tvrzení. Tato případová studie se soustředí na velice složitou a dobře prozkoumanou oblast anglické syntaxe, na konstrukce s there. O těchto konstrukcích je toho mnoho známo. Přesto až dosud unikaly dostatečně hluboké analýze. Pokusíme se ukázat, že mohou být rozebrány dostatečně, pokud učiníme tři předpoklady.

  • Gramatické konstrukce jsou spojením formy a významu.
  • Strukturní aspekt významu lze popsat použitím kognitivních modelů.
  • Gramatické konstrukce vytvářejí radiálně strukturované kategorie.

Třetí studie je mnohem delší než ty předchozí hlavně kvůli současnému stavu gramatické teorie. Existuje mnoho teorií gramatiky, ale téměř všechny jsou postaveny na klasickém pojetí kategorizace. Většina těchto teorií je složitá a má k dispozici velké množství deskriptivních nástrojů. Proto se zdá, že je jen jeden způsob, jak dokázat nezbytnost použití kognitivních modelů a teorie prototypů v gramatice, a to najít jev s velkým množstvím nevysvětlitelných dat, ukázat, jak se tato data dají vysvětlit, vytvořit příslušné generalizace a ukázat, proč tyto generalizace nelze odvodit v rámci jiných teorií. Je to vždy dlouhý a obtížný proces, ale je to jediný způsob, který znám, umožňující předložit důkaz odpovědně.

Každá z případových studií ukazuje skutečnou existenci radiálně strukturovaných kategorií. Jak jsme viděli, radiální kategorie nejsou jediné kategorie, vykazující prototypické efekty, ale jsou to kategorie, které se nejvíce liší od klasických teorií:

1. Neexistuje jedno správné zobrazení radiálně strukturované kategorie. Je nezbytné najít zobrazení pro centrální subkategorii a zobrazení všech necentrálních subkategorií, protože neexistují žádné obecné principy, které mohou určit necentrální případy z případů centrálních.

2. Je nezbytné mít k dispozici motivační teorii, vzhledem k tomu, že necentrální subkategorie nejsou ani arbitrární ani predikovatelné z centrální subkategorie.

3. Je zapotřebí teorie popisující různé druhy vazeb mezi centrálními a necentrálními subkategoriemi.

4. Jakmile jsou tyto vazby detailně popsány, ukazuje se, že podmínkou jejich dostatečného vysvětlení je experiencialistická teorie významuplného myšlení a uvažování spolu se všemi těmi kognitivními modely popsanými výše, tj. propozičními, metaforickými, metonymickými a obrazově schematickými.

Vzhledem k tomu, že radiálně strukturované kategorie se liší od klasických kategorií nejvíce, je důležité mít k dispozici detailní případové studie, které by dokumentovaly jejich existenci.

Velké teorie nemají velký význam, pokud nejsou odůvodněny do nejmenších detailů. Jedna z nejdůležitějších věcí, kterou nabízí kognitivní lingvistika dalším odvětvím kognitivní vědy, je metodologie umožňující podrobný rozbor jazykových a pojmových struktur. A to rozbor mnohem podrobnější a bohatší, než jakého je možné dosáhnout použitím stávajících postupů. V tomto duchu je třeba chápat tyto případové studie.