Ukázky z knihy Ženy, oheň a nebezpečné věci

V této sekci nalzenete vybrané pasáže z českého překladu knihy Oheň, ženy a nebezpečné věci. Text je z verze odeslané do tisku před závěrečnou korekturou. Prosím, citujte z knihy samotné. Doslov Kognitivní lingvistika po 25 letech se nachází ve vlastní sekci.

Obsah knihy

Kniha I: Myšlení: Více než stroj

Část I: Kategorie a kognitivní modely

1. Význam kategorizace

2. Od Wittgensteina k Roschové

3. Prototypové jevy v jazyce

4. Idealizované kognitivní modely

5. Metonymické modely

6. Radiální kategorie

7. Rysy, stereotypy a defaulty

8. Více o kognitivních modelech

9. Obhájci klasického přístupu

10. Shrnutí

Část II: Filozofické implikace

1. Objektivistické paradigma

2. Co je špatného na objektivistické metarfyzice

3. Co je špatného na objektivistickém pojetí kognitivního systému

4. Formalistický podnik

5. Putnamův teorém

6. Nový realismus

7. Kognitivní sémantika

8. Whorf a relativismus

9. Paradigma: myšlení jako stroj

10. Matematika jako kognitivní činnost

11. Shrnutí

Kniha II: Případové studie

Úvod

1. Hněv

2. Předložka over

3. Anglické konstrukce there

Předmluva

Kognitivní věda je nová disciplína, která spojuje výsledky výzkumů o lidském myšlení z mnoha akademických oborů: psychologie, jazykovědy, antropologie, filozofie a informatiky. Snaží se podrobně odpovědět na otázky jako: Co je to rozum? Jak zpracováváme své zkušenosti? Co je to pojmový systém a jak je uspořádán? Používají všichni lidé stejný pojmový systém? Jestliže ano, jaký? Jestliže ne, co přesně mají všichni lidé společného v tom, jak myslí? Tyto otázky rozhodně nejsou nové, ale některé současné odpovědi na ně ano. Tato kniha pojednává o tradičních odpovědích na zmíněné otázky a o současném výzkumu, který přináší nové odpovědi. Podle tradičního přístupu je rozum abstraktní a nezávislý na těle. Podle nového přístupu má rozum tělesnou podstatu. Tradiční přístupy popisují strukturu rozumu jako soubor doslovných tvrzení, především propozic, které jsou objektivně buď pravdivé, nebo nepravdivé. Nový přístup považuje imaginativní aspekty rozumu - jako jsou metafora, metonymie, a mentální obraznost - spíše za centrální, než periferní nebo bezvýznamné přívažky k aspektům doslovným. Tradiční popis tvrdí, že schopnost smysluplného myšlení a uvažování je abstraktní a není nezbytně součástí nějakého organizmu. Podle toho jsou smysluplné pojmy a racionalita transcendentní, v tom smyslu, že transcendují neboli přesahují fyziologická omezení jakéhokoli organizmu. Smysluplné pojmy a abstraktní rozum mohou být náhodně součástí lidských bytostí, strojů nebo jiných organizmů, ale zároveň existují abstraktně, nezávisle na tom, čeho jsou součástí. Podle nového přístupu je význam spojován s tím, co je relevantní nebo smysluplné pro myslící bytosti. Povaha tohoto myslícího organizmu a to, jak funguje ve svém prostředí, je základním problémem pro studium rozumu. Oba přístupy považují kategorizaci za hlavní způsob, jakým zpracováváme zkušenosti. Podle tradičního přístupu jsou kategorie charakterizovány pouze vlastnostmi sdílenými všemi jejich členy. Jsou tedy charakterizovány (a) nezávisle na tělesné povaze bytostí, které jsou činiteli kategorizace a (b) doslovností, bez jakéhokoli vlivu imaginativních mechanizmů (metafory, metonymie a obraznosti) na povahu kategorií. Podle nového přístupu jsou naše tělesná zkušenost a způsob, jakým používáme imaginativní mechanizmy, základním principem naší kategorizace a toho, jak zpracováváme zkušenosti. Kognitivní věda se nalézá v období přechodu. Tradiční přístup se drží zuby nehty, přestože se nový pohled stává populárnějším. Kategorizace je jádrem sporu. Tradiční přístup je svázán s klasickou teorií, podle níž jsou kategorie definovány vlastnostmi společnými jejich členům. Avšak značné množství výsledků výzkumů kategorizace je v přímém protikladu k tomuto tradičnímu pojetí. Místo něho nastupuje nový pohled na kategorie, který Eleanor Roschová nazvala teorií prototypů a bázových kategorií. V této knize podáme přehled nových poznatků a jejich implikací. Onen tradiční přístup je svou podstatou filozofický. Staví na dvou tisících let filozofování o povaze rozumu. Navzdory všem empirickým důkazům, které svědčí o opaku, tento pohled mezi vědci stále převažuje. Je tomu tak ze dvou důvodů. První je ten, že se prostě jedná o tradici. Síla nashromážděná v průběhu dvou tisíc let nezmizí přes noc. V tomto způsobu uvažování jsme byli všichni vychováni. Druhým důvodem je, že až donedávna neexistovalo nic, co by alespoň připomínalo dobře propracovanou alternativu, která by zachovala to, co bylo v tradičním přístupu správné a zároveň jej modifikovala tak, aby se dostal do souladu s novými objevy. Tato kniha si mimo jiné klade za úkol popsat právě takovou alternativu. Tradiční přístup ke kategorizaci budeme nazývat objektivismus, a to z následujícího důvodu: Moderní pokusy o aplikaci tohoto přístupu předpokládají, že racionální myšlení spočívá v manipulaci s abstraktními symboly a že tyto symboly získávají svůj význam prostřednictvím korespondencí se skutečným světem, jsou objektivně konstruovány, to jest, jsou nezávislé na porozumění určitému organizmu. Soubor symbolů uvedených do vztahu korespondujícího s objektivně existujícím světem je považován za zobrazení skutečnosti. Podle objektivistického přístupu veškeré racionální myšlení spočívá v manipulaci s abstraktními symboly, které získávají význam pouze prostřednictvím konvenčních vztahů s věcmi ve vnějším světě. Mezi konkrétní objektivistické názory patří následující:

Přestože tyto názory nejsou v žádném případě sdíleny všemi kognitivními vědci, jsou velmi rozšířené a ve skutečnosti jsou tak běžné, že jsou mnohé z nich často považovány automaticky za správné. V mnoha, možná že dokonce ve většině ze současných diskuzí o mysli jako počítači je správnost těchto tezí samozřejmým předpokladem. Pojem kategorie tvoří základ těchto názorů. Důvodem je, že většina symbolů (tj. slov a mentálních zobrazení) neoznačuje konkrétní věci nebo osoby nacházející se ve světě (např. Ronald Reagan nebo socha Svobody). Většina našich slov a pojmů označuje kategorie. Některé z nich jsou kategoriemi vztahujícími se k věcem nebo bytostem ve fyzickém světě, např. židle nebo zebry. Další jsou kategoriemi aktivit a abstraktních věcí, např. zpěv a písničky, hlasování a vláda atd. Do velké míry spočívá objektivistický přístup k jazyku a myšlení v povaze kategorií. Podle objektivistického přístupu náleží různé věci ke stejné kategorii pouze tehdy, když mají společné určité vlastnosti. Tyto vlastnosti jsou nutnými a postačujícími podmínkami k tomu, aby bylo možné kategorii definovat. Objektivistické pojetí významu předpokládá, že symboly používané v procesu myšlení získávají svůj význam prostřednictvím korespondencí s věcmi ve světě, ať už s jednotlivými věcmi, nebo kategoriemi věcí. Vzhledem k tomu, že pro myšlení jsou důležitější kategorie než jednotlivé skutečnosti, musí být pojetí kategorie slučitelné se samotným objektivistickým pojetím myšlení. Všechny pojmové kategorie musí být symboly (nebo symbolickými strukturami), které dokáží popsat kategorie ve skutečném světě nebo v nějakém možném světě. Svět tedy musí být rozdělen do správných kategorií, aby je mohly symboly a symbolické struktury popsat. Tyto „správné kategorie" jsou klasické kategorie definované vlastnostmi společnými všem jejich členům. V posledních několika letech byly pojmové kategorie detailně zkoumány v mnoha kognitivních vědách - zejména antropologii, lingvistice a psychologii. Poznatky, které se nashromáždily, jsou v přímém konfliktu s objektivistickým přístupem k myšlení. Pojmové kategorie jsou v podstatě velmi odlišné od toho, co po nich požaduje objektivistický přístup. Tyto poznatky vyžadují zásadně odlišný přístup nejen ke kategoriím, ale obecně k lidskému rozumu:

Tento nový pohled budu nazývat zkušenostním realismem nebo také experiencialismem. Termín zkušenostní realismus zdůrazňuje styčné body experiencialismu s objektivismem: (a) přesvědčení, že existuje skutečný svět, (b) uvědomění si toho, že skutečnost klade omezení pojmům, (c) pojetí pravdy, které přesahuje pouhou vnitřní soudržnost výroků a (d) přesvědčení, že existuje konstantní poznání světa. Oba názvy nového přístupu odrážejí přesvědčení, že veškeré myšlení v zásadě vyrůstá ze závislosti na těle. Pojem "zkušenost" je zde použit v širším smyslu. Zahrnuje všechno, co se podílí  na tvorbě skutečných nebo potenciálních zkušeností buď jednotlivých organismů, nebo společenství organismů - nejen vnímání, motoriku apod., ale obzvláště vnitřní uspořádání organismu genetického původu a průběh jeho interakcí jak v jeho fyzickém, tak společenském prostředí. Experiencialismus je tedy definován v opozici k objektivismu, který zastává názor, že vlastnosti organismu nemají nic společného s pojmy nebo povahou rozumu. V objektivistickém pojetí je lidský rozum pouhá omezená forma transcendentního rozumu. Tělo má podle něj pouze několik úloh: (a) poskytnout přístup k abstraktním pojmům, (b) poskytnout "maso", tj. biologické prostředky zrcadlení transcendentního uvažování a (c) stanovit omezení možným pojmům a formám uvažování. Podle experiencialistického pohledu je myšlení, což zahrnuje abstraktní a tvořivé uvažování i uvažování o konkrétních věcech, umožněno tělem. Lidský rozum není speciálním případem transcendentního rozumu, ale vyrůstá z povahy organismu a všeho, co přispívá k jeho individuální i kolektivní zkušenosti: jeho genetické dědictví, povaha prostředí, ve kterém žije, způsob, jakým v tomto prostředí a společnosti funguje a podobně. Problém spočívá v následujícím: Jsou smysluplné myšlení a rozum pouze procesy manipulace s abstraktními symboly a jejich vztahem k objektivní skutečnosti nezávislé na těle (možná jen s výjimkou omezení organizmu)? Nebo jsou smysluplné myšlení a rozum úzce spjaty s  myslícím organizmem včetně jeho těla, interakcí v daném prostředí, jeho společenského charakteru a podobně? Přestože se jedná o velice abstraktní otázky, máme k dispozici velké množství důkazů, které nasvědčují tomu, že odpověď na první otázku je ne a na druhou ano. O tom pojednává z velké části tato kniha. Proč na tom všem tolik záleží? Je to důležité pro naše porozumění sobě samým jakožto lidským bytostem a pro všechno, co z tohoto porozumění vyplývá. Schopnost uvažování je obvykle považována za vlastnost, která definuje lidské bytosti a kterou se odlišujeme od ostatních živých bytostí. Pokud považujeme rozum za nezávislý na těle, pak je naše tělo jen shodou okolností součástí toho, čím jsme. Chápeme-li rozum jako mechanismus, tj. jako něco, co dokáže simulovat počítač, pak devalvujeme lidskou inteligenci postupně s tím, jak se počítače budou stávat efektivnějšími. Pokud si vykládáme racionalitu jako schopnost zrcadlit svět obklopující lidské bytosti, pak podhodnocujeme ty aspekty lidské mysli, které umožňují nekonečně více. Jestliže budeme chápat myšlení jako doslovné, nebudeme schopni docenit umění. To, jak rozumíme myšlení, má pro nás velký význam ve všech těchto i v mnoha dalších aspektech. Je to důležité pro to, co na sobě i druhých oceňujeme - pro vzdělávání, výzkum, to jak uspořádáváme různé instituce a především to, co lze považovat za lidský způsob života a jednání. Pokud chápeme rozum v závislosti na těle, pak budeme chtít porozumět vztahu mezi tělem a myslí a budeme chtít zjistit, jak kultivovat tělesné aspekty rozumu. Jestliže plně pochopíme úlohu, jakou hrají imaginativní části rozumu, budeme schopni je plně ocenit, důkladněji je prozkoumat a lépe je používat ve vzdělávání. Naše představy o tom, co jsou lidé schopni se naučit, čemu by se měli učit a co by s naučeným měli dělat, závisí na našem pojetí procesu učení samotného. Zjištění, že učení není z valné části prostý dril nebo opakování mechanických postupů, má značný význam. Je důležité, že se nám podařilo zjistit, že racionální myšlení přesahuje doslovné a mechanické uvažování. Je to důležité, protože naše přesvědčení o tom, jak by lidská mysl měla být používána, závisí na našem přesvědčení o tom, co to lidská mysl je. Je to také důležité v další, neméně závažné otázce. Naše porozumění rozumu je základem moderního výzkumu. V současnosti roste množství výzkumů na tomto poli rychleji než kdy jindy v minulosti. Témata a problémy, které dnes zkoumají kognitivní vědci, budou ještě dlouho utvářet naše pojetí rozumu a myšlení. Stojíme dnes na důležitém rozcestí v dějinách studia myšlení. Je proto životně důležité opravit mylné představy o mysli, které nás provázejí již dva tisíce let. Tato kniha se pokouší přinést některé důkazy podporující přesvědčení, že myšlení je závislé na těle a je imaginativní. Konkrétně tyto důkazy pocházejí z výzkumů kategorizace. Pojmové systémy jsou uspořádány prostřednictvím kategorií a ne-li všechny, většina našich myšlenkových procesů zahrnuje tyto kategorie. Objektivistický přístup spočívá v teorii kategorizace, jejíž vznik se datuje do starého Řecka a která je dodnes přijímána nejen jako pravdivá, ale jako zjevně a nezpochybnitelně pravdivá. Nové studie o tom, jak lidé ve skutečnosti kategorizují, však dokládají, že kategorizace je velice odlišnou a mnohem složitější záležitostí. Na těchto studiích je pro mě nejzajímavější to, že poskytují důkazy pro experiencialistické a proti objektivistickému pojetí lidského rozumu. Jednotlivě jsou tyto studie zajímavé jen pro vědce, ale jako celek mají v sobě něco ohromného: důkaz, že mysl je víc než pouhé zrcadlo skutečnosti nebo procesor interpretující symboly, že není pouhou náhodou, že k naší mysli máme takové tělo, jaké máme, a že schopnost porozumění a smysluplného myšlení dalece přesahuje to, co dokáže jakýkoli stroj.

Úvod k případovým studiím

Dokončili jsme obecné shrnutí a je na čase, abychom se pustili do podrobností. Hovořili jsme o kognitivních modelech jen velmi obecně a je čas podívat se na to, jak vypadají detailněji, tj. ukázat, jak vypadají propoziční modely, metaforické modely a obrazově schematické a symbolické modely zblízka. Předložili jsme tvrzení, že je zapotřebí experiencialistického modelu, abychom mohli dostatečně popsat jevy jako metafora, metonymie, obrazová schémata a radiální kategorie. Teď si můžeme ukázat, co takový přístup dokáže.

Předložím tři případové studie, a protože jsem lingvista, všechny budou mít něco společného s jazykem. Abychom si však ukázali, že tato analytická metoda se neomezuje na jeden předmět, budou se naše studie týkat tří různých domén: pojmů, slov a gramatických konstrukcí. Každá studie se bude zabývat obtížnou oblastí, jejíž jevy doposud nebylo možné vysvětlit pomocí klasických analytických postupů. Předkládané případové studie si tedy nekladou za úkol pouze ukázat, jak funguje přístup kognitivních modelů, ale jsou zajímavé samy o sobě.

První z nich je studií o pojmu - hněvu. Doména emocí byla zvolena z mnoha důvodů. Emoce jsou často pojímány jako pocity bez jakéhokoli pojmového obsahu. Ovšem my nejenže máme nějaký pocit, ale také mu určitým způsobem rozumíme. Když jednáme na základě emocí, nejednáme pouze na základě pocitu, ale také na základě tohoto porozumění. Emoční pojmy jsou tedy velmi dobrým příkladem pojmů, které jsou abstraktní, ale zároveň mají jasný základ v tělesné zkušenosti. Uvidíme, že hněv je obzvláště bohatým příkladem, protože má velmi propracovanou pojmovou strukturu. Má také velmi bohatou kategorickou strukturu, protože existují různé druhy hněvu - od oprávněného rozhořčení po vztek, zuřivost a podobně.

Druhá studie se bude zabývat jediným slovem - over (přes, nad). Over je v podstatě předložka, ale v angličtině může být také použita jako adverbium, předpona, částice a predikační adjektivum. Má více než sto identifikovatelných významů, které jsou vzájemně provázány pomocí rodinných podobností. Brugmanová (1981) ukázala, že významy over utvářejí kategorii s radiální strukturou, a my se podíváme na část její analýzy a zároveň ji rozvineme tak, abychom mohli ukázat vztahy mezi jednotlivými významy. Předložky v angličtině i v jiných jazycích je už tradičně obtížné popsat, zejména pro velké množství jejich významů. Teprve nástup teorie prototypů nám pomohl pochopit sémantiku předložek. Samozřejmě, že předložky nejsou jedinými slovy, která mají velké množství propojených významů. Většina slov je takových. Hypotéza Brugmanové by měla být rozšiřitelná na případy polysémie všeobecně. Zdá se, že polysémie je zvláštním případem prototypické kategorizace, v níž významy jednoho slova jsou členy kategorie. Použití teorie prototypů vnáší pořádek do oblasti, kde dosud převládal chaos.

Třetí a nejdelší případová studie se zabývá gramatickými konstrukcemi. Ukazuje, že gramatické struktury vytvářejí kategorie s radiální strukturou. Pro současnou lingvistickou teorii se jedná o velmi kontroverzní tvrzení. Tato případová studie se soustředí na velice složitou a dobře prozkoumanou oblast anglické syntaxe, na konstrukce s there. O těchto konstrukcích je toho mnoho známo. Přesto až dosud unikaly dostatečně hluboké analýze. Pokusíme se ukázat, že mohou být rozebrány dostatečně, pokud učiníme tři předpoklady.

Třetí studie je mnohem delší než ty předchozí hlavně kvůli současnému stavu gramatické teorie. Existuje mnoho teorií gramatiky, ale téměř všechny jsou postaveny na klasickém pojetí kategorizace. Většina těchto teorií je složitá a má k dispozici velké množství deskriptivních nástrojů. Proto se zdá, že je jen jeden způsob, jak dokázat nezbytnost použití kognitivních modelů a teorie prototypů v gramatice, a to najít jev s velkým množstvím nevysvětlitelných dat, ukázat, jak se tato data dají vysvětlit, vytvořit příslušné generalizace a ukázat, proč tyto generalizace nelze odvodit v rámci jiných teorií. Je to vždy dlouhý a obtížný proces, ale je to jediný způsob, který znám, umožňující předložit důkaz odpovědně.

Každá z případových studií ukazuje skutečnou existenci radiálně strukturovaných kategorií. Jak jsme viděli, radiální kategorie nejsou jediné kategorie, vykazující prototypické efekty, ale jsou to kategorie, které se nejvíce liší od klasických teorií:

1. Neexistuje jedno správné zobrazení radiálně strukturované kategorie. Je nezbytné najít zobrazení pro centrální subkategorii a zobrazení všech necentrálních subkategorií, protože neexistují žádné obecné principy, které mohou určit necentrální případy z případů centrálních.

2. Je nezbytné mít k dispozici motivační teorii, vzhledem k tomu, že necentrální subkategorie nejsou ani arbitrární ani predikovatelné z centrální subkategorie.

3. Je zapotřebí teorie popisující různé druhy vazeb mezi centrálními a necentrálními subkategoriemi.

4. Jakmile jsou tyto vazby detailně popsány, ukazuje se, že podmínkou jejich dostatečného vysvětlení je experiencialistická teorie významuplného myšlení a uvažování spolu se všemi těmi kognitivními modely popsanými výše, tj. propozičními, metaforickými, metonymickými a obrazově schematickými.

Vzhledem k tomu, že radiálně strukturované kategorie se liší od klasických kategorií nejvíce, je důležité mít k dispozici detailní případové studie, které by dokumentovaly jejich existenci.

Velké teorie nemají velký význam, pokud nejsou odůvodněny do nejmenších detailů. Jedna z nejdůležitějších věcí, kterou nabízí kognitivní lingvistika dalším odvětvím kognitivní vědy, je metodologie umožňující podrobný rozbor jazykových a pojmových struktur. A to rozbor mnohem podrobnější a bohatší, než jakého je možné dosáhnout použitím stávajících postupů. V tomto duchu je třeba chápat tyto případové studie.

 

 

Věcný rejstřík

Abstraktní symboly 12, 14, 21n., 163, 166, 175, 356, 569

Náhodné vlastnosti viz Vlastnosti: náhodné

Deixe začátku činnosti viz Konstrukce s there

Trajektorie činnosti 503, 508, 515

Omezení pořadí zájmen 489

Skýtanosti 214n., viz také Prostředí

Prototypický konatel 74n., 349 Umělá inteligence 327-331, 335-339

Algoritmické systémy 183, 334

Alternativní modely 200, 346

Amalgamy, syntaktické (Syntaktické amalgamy) 471, 567

Analogie 440, viz také Metafory

Analyzovatelnost, analytická pravda 126, 138, 142

Hněv 50, 215, 297n., 321, 352, 363, 367-401; a metafora 367-384, 391n.; chtíč a znásilnění 395-401; vtělesnění hněvu 393n.; lidový model 374n., 377nn. 383, 386n.; neprototypické případy 386, 388-391; prototypický scénář 384-392

Centrální nervový systém (CNS); 27, 50, 393

Atomické vlastnosti 165n.

Atomismus 146, 149, 166, 169, 202, 264, 449

Atsugewi 324

Zvukové obrazy 430

Autapomorfie 194

 

Staromládenectví (IKM) viz Idealizované kognitivní modely, příklady

Pozadí viz Rozlišení mezi popředím a pozadím

Balinézský kalendář (IKM) viz Idealizované kognitivní modely: příklady

Bázový model viz Idealizované kognitivní modely: druhy IKM - bázové

Zakládající vztah 448, 450, 477, 539, 559, 562n.

Základní větné typy 76, 448

 

Základní protikladový model viz Idealizované kognitivní modely: druhy IKM - základní protikladový model

Základní realismus viz Realismus: základní

Bázové kategorie viz Kategorie: typy kategorií - bázové

Bázové pojmy viz Kategorie: typy kategorií - bázové

Biologický druh viz Druh

Booleovské třídy 261, 441n.

Vázané konstrukce 550nn.

 

Kategorie: nejlepší příklady (centrální/ reprezentativní členy) 21, 27, 37nn., 50-53, 55, 65, 68, 74, 93, 96, 105, 107, 113, 118n., 122, 143n. 146, 190, 207, 282, 290, 342, 352, 439445, 448, 559; osvojování 46, 58nn., 324, 332; principy rozšíření 101, 114-120, 123, 151, 196, 204, 333, 353, 394, 521, 565; řetězení 32, 105n., 112, 117n., 404; svazkování 60n., 64, 66, 82, 84nn., 90n., 101, 170, 197, 202., 391; typy kategorií - bázové 12, 25nn., 33n., 43-49, 51, 57-64, 68, 115, 121, 127, 146, 149, 168, 198nn., 240, 261-264, 267, 272nn., 276nn., 285n., 288, 293n., 325, 332, 336, 338, 357nn., 392, 437, 482, 567; - generativní 25, 27, 37, 42n., 94, 98n., 100, 151, 155n., 281n., 353, 439; - klasické 13, 23, 28, 30, 59, 80, 120, 163nn., 175, 179, 181-184, 186, 188n., 194n., 197, 207, 240, 248, 257, 279n., 283, 331, 340, 365, 402, 449, 467, 519, 567, 569; - neostré 26, 56, 196, 280, 439; - radiální 75, 93n., 101, 107, 120, 123n., 151, 157n., 197, 204, 207, 211, 222, 240, 276, 278, 280nn., 284, 288n., 301, 321, 328, 334n., 363n., 394, 421, 426, 439, 445, 447n., 476, 522n., 564, 567; - složité 105, 146n., 150, 169, 273n.; - odstupňované 25, 28, 34, 55n., 65, 143, 146, 155, 157n., 196n., 201, 280n.; - založené na prototypech 22, 70, 74, 364, 432, 446, 467, 472, 524, 564; viz také Sdílená kategorizace; Prototypy

CRT 440

Kauzace (Příčinnost) 64n., 319

Schéma centrum-periferie viz Obrazová schémata: příklady - centrum-periferie

Centrální deiktické konstrukce s there viz Konstrukce s there: deiktické - centrální

Centrální existenční konstrukce s there viz Konstrukce s there: existenční - centrální

Centrální IKM 474

Centrální principy 447, 476n., 478n., 521

Řetězení viz Kategorie: řetězení

Kladisté 127nn., 186n., 193n., 208

Klasické kategorie, viz Kategorie: klasické

Klasifikátory 101nn. (a pozn. 1), 110-114, 116-121, 299, 310, 333, 567

Svazkové modely viz Idealizované kognitivní modely: druhy IKM - svazkové modely

Svazkování viz Kategorie: svazkování

Kognitivní efektivnost 336, 498, 521, 523n.

Kognitivní gramatika 78, 282, 446n., 449n., 566

Teorie kognitivních modelů 22, 28, 76, 89, 122, 142, 157, 252n., 263, 274n., 294, 442

Kognitivní modely viz Idealizované kognitivní modely

Kognitivní organizace 478, 521, 523

Kognitivní referenční bod 52, 56, 99

Kognitivní vztahy 26, 105

Kognitivní vědy 11nn., 21, 23n., 185, 196, 205, 217, 221, 329, 365, 471

Kognitivní sémantika 263, 351nn., 355, 564

Kognitivní status 52, 100, 118, 126, 142, 449, 514, 518, 548, 559, 564

Kognitivní systémy 471n.

Barvy: fokální 38-52, 197, 213, 302; výzkum barev - Berlin a Kay 27, 37n., 51, 302; - Kay a Kempton 320-325; - Kay a McDaniel 27, 39-42, 321; - MacLaury 42n.; - Roschová 51n.; základní (bázové) termíny 37-42, 302, 314

Souměřitelnost viz Relativismus: souměřitelnost

Zdravý rozum (Common sense) 125, 134, 136, 205 (a pozn. 1), 286, 292, 424

Složité kategorie viz Typy kategorií: složité

Složité pojmy viz Typy kategorií:složité

Komputační modely 124, 331, 336, 429

Komputační realismus viz Realismus: komputační

Komputační simulace 333, 338

Pojmy: bázové (viz Typy kategorií: bázové); jádro 149, 154n., 157, 391, 411, 444; objektivistické 163, 181; obrazově schematické (viz Obrazová schémata); primitivní 198, 202, 264, 273n.; přímo významuplné 273; složité (viz Typy kategorií: složité)

Pojmová organizace viz Relativismus: pojmová organizace

Pojmové struktury 14, 91n., 95, 264, 272, 276n., 329, 358, 363, 365, 367, 394n.

Pojmový systém 11, 14, 16, 23, 36, 42, 51, 67, 79n., 89, 95, 105, 117n., 121, 133, 158n., 162, 166, 168n., 181n., 184, 187, 205nn., 209, 215, 258, 260, 263, 272n., 288, 292n., 296, 298-303, 307, 309-320, 324nn., 329, 332n., 335, 338, 351, 370n., 398, 420, 423n., 434n., 449, 467, 472, 497n., 521-524, 556

Schopnost konceptualizace 274, 295, 300-303, 314, 319, 324n., 332n.,

Schéma nádoby viz Obrazová schémata: příklady - nádoba

Hypotéza kontinua 344n.

Konvenční obraz viz Obrazy: mentální

Konvenční jazykové výrazy 367, 371, 377, 382, 390, 461n.

Konvenční mentální obrazy viz Obrazy: mentální

Konvenční bohaté obrazy viz Obrazy: konvenční bohaté

Cora 298, 301, 314, 324, 444

Jádrové pojmy viz Pojmy: jádro

Jádrový význam viz Pojmy: jádro

Koreference 216, 283, 552

Správná definice 174n.

Sdílená kategorizace 170

Distinktivní hodnota rysu 62n.

 

Dani 41, 51n., 302, 314

Hloubková struktura 448

Základní hodnota 69, 124

Definující vlastnosti 559n.

Definice, doktrína správné viz Doktrína správné definice

Definiční vědění 174n.

Definiční vlastnosti 145

Stupeň variace viz Relativismus: variace

Deiktické konstrukce s there viz Konstrukce s there: deiktické

Srovnání deiktických a existenciálních konstrukcí 524- 529; zapuštění 452n., 456, 466, 528, 532, 557, 561n.; negovatelnost 452n., 456, 466, 513, 528, 532, 557, 561n.; subjektovost 452, 530nn.; tázací dovětky 452, 456, 459, 530, 546

IKM doručení 509n.

IKM připravení někoho o něco 141

Hloubka variace viz Relativismus: variace

Doktrína přímé reference 172, 201

Přímo významuplné pojmy viz Pojmy: přímo významuplné

Diskurzivní deiktické konstrukce s there viz Konstrukce s there: deiktické - diskurzivní

Distinktivní rysy 45, 57, 170, 182

Doktrína správné definice 174n.

Doktrína jmen přirozených druhů 42, 44 viz také Přirozené druhy

Doktrína přirozených druhů 165 viz také Přirozené druhy

Doktrína objektivních kategorií 165

Dyirbal 102-110, 119-122, 124, 204, 299, 304, 309n., 333 viz také Klasifikátory

 

Ekologická psychologie 214

Ekologický realismus 214n.

Ekologie gramatiky 448, 450, 472, 477n., 522nn., 537, 539, 548

Jevy = interpretace struktury viz Interpretace teorie prototypů

Zapuštění viz Srovnání deiktických a existenčních konstrukcí

Vtělesnění 7, 25nn., 41, 50, 66, 158n., 205n., 261, 265, 294, 309nn., 324, 329n, 335, 338, 353, 393n.

Emoce 19n., 22n., 27, 49n., 66, 99, 177, 181, 290, 297, 325, 342 viz také Hněv

Encyklopedické znalosti 145, 174n.

Schéma konce cesty viz Obrazová schémata: příklady - schéma konce cesty

Důraz na koncový bod 408-411, 413, 426nn., 440, 455n. viz také Obrazová schémata, Obrazově schematické transformace

Logický důsledek (Vyplývání) 134, 139, 171, 262, 352, 371,

Deiktické konstrukce s there pro nadšený začátek 517n., 563

Prostředí 11n., 15, 25, 48n., 61, 66, 72, 121, 185, 188n., 193, 195, 199, 214n., 261nn., 267, 271, 285, 290, 293, 332

Epistemologické korespondence 374

Esenciální vlastnosti viz Vlastnosti: esenciální

Esencialismus 164n.

Euklidovská geometrie 218-220, 223n., 347

 

Evoluční biologie 185, 188n., 195, 199, 222

Deiktické konstrukce s there pro podráždění viz Konstrukce s there, deiktické, podráždění

 

Existenční deixe viz Konstrukce s there: deiktické - existenční

Existenciální konstrukce s there viz Konstrukce s there: existenciální

Zkušenostní gestalt 474n., 509, 522n.,

Experiencialismus viz Realismus: experienciální

Zkušenostně zakotvené kognitivní modely viz Idealizované kognitivní modely

IKM výrazu obdivu 511n.

Expresivní síla 523n.

 

Fakta a Hodnoty viz Relativismus: morální

Rodinné podobnosti 25-30, 34, 53, 71, 74n., 158, 182, 193, 363, 391, 421

Svazky rysů 123, 144, 278-281

Rozlišení mezi popředím a pozadím 123, 140n., 152, 275n., 282, 286, 482, 509, 528, 530, 533, 554-558

Finální fráze 482-487, 504, 530, 533nn., 537, 542nn., 547, 551, 563

Fokální barvy viz Barvy: fokální

Lidové etymologie 436n.

Lidový model hněvu viz Hněv; lidový model

Lidová teorie 19, 45, 98, 126-133, 136, 145, 185, 205, 208n., 211, 213, 287, 292, 369n., 374n., 377nn., 393, 399n.

Kinetické schéma 152, 430, 443

Popředí Viz Rozlišení mezi popředím a pozadím

Korespondence mezi formou a významem 445, 447n., 451, 477, 491n., 510, 522n., 560, 564, 566

Formální sémantika viz Sémantika: formální

Formální syntax viz Syntax: formální

Formální systémy 67, 183, 224, 231, 348, 471nn.

Liška 35n., 94, 98, 206, 215, 222

Rámcová sémantika viz Sémantika: rámcová

Rámce: přijímání/odmítání 140n., 321

 

Volné konstrukce 550 viz také Konstrukce s there: existenciální - infinitivní

Schéma vpředu-vzadu viz Obrazová schémata: příklady - vpředu-vzaduInterpretace plnou specifikací 406, 408, 410

Funkční vtělesnění viz Relativismus: funkční vtělěsnění

Fuzzy kategorie viz Kategorie: typy kategorií - neostré

Neostré kategorie viz Kategorie: typy kategorií - neostré

Neostré množiny 26 (a pozn. 1), 28, 34n., 39-43, 144, 146nn., 196

Fuzzy množiny viz Neostré množiny

 

Infinitivní věty s mezerou 551nn. viz také Konstrukce s there: deiktické; infinitivní

Zobecněné deiktické konstrukce s there viz Konstrukce s there: deiktické - zobecněné

Zobecněné existenciální konstrukce s there 558n.

GPSG (Generalized phrase structure grammar) 448, 552

Generativní kategorie viz Kategorie: typy kategorií - generativní

Generativní lingvistika 116, 182n., 224n., 251, 447-451, 466n., 471nn., 524, 565nn.

Generativní potence 472

Generativní prototypy viz Prototypy: generátory

Generátory viz Kategorue: typy kategorií - generativní, Prototypy: generátory

Rod 45-49, 56, 199

Němčina 69, 200

Gestaltové vnímání 25n., 37, 48nn., 57n., 66, 121, 168, 181, 199, 261, 263, 290, 292nn.

Gestalt viz Zkušenostní gestalt

Gesto ukazování 451, 475, 495, 528, 544, 562n.

Gödel-Cohenův důkaz 344

Reprezentativnost příkladů (členů) 28, 30, 52, 54n., 65n., 90, 143n., 155, 432 viz také Kategorie: nejlepší příklady, Prototypové jevyOdstupňované kategorie viz Kategorie: typy kategorií - odstupňované

Gramatické konstrukce 65, 76, 251, 283n., 308, 319, 321, 363n., 447-451, 454n., 457, 466n., 470, 472, 482, 493n., 498, 521n., 537, 539, 552, 564-567

Gramatické systémy 448, 477, 498, 522-524, 539

Griceův kooperativní princip 82

Pozadí viz Rozlišení popředí a pozadí

 

Hausa 283, 301

Pojistiky 130nn., 144n., 201, 211; výroky s pojistkou 458n., 518

Here (v kontrastu s there) 452-455, 481nn., 491, 495n., 498-502, 506n., 512, 515, 519, 528, 532n., 560, 563

Homonymie 323, 402

Hon 113-121 viz také Klasifikátory

 

IKM viz Idealizované kognitivní modely

Ideální případy viz Prototypy: ideální

Ideální mluvčí 477

Idealizované kognitivní modely 14, 22, 24, 26, 28, 34, 56, 65n., 76, 78-86, 88-93, 96 (a pozn. 11), 100n., 105, 122-126, 129-138, 140nn., 144, 149, 152-157, 164, 172, 176, 201n., 205, 208n., 211, 215n., 247, 251nn., 260n., 263, 274-284, 294, 301, 320n., 328n., 331, 357, 363-367, 384, 391, 394, 403, 423, 433, 441nn., 447, 448, 450, 467, 470-476, 478nn., 490n., 494, 509nn., 521, 523, 563, 565nn.; IKM balinézského kalendáře 79, 304, 320; centrální IKM 474; IKM doručení 509n.; IKM připravení (někoho o něco) 140n.; IKM staromládenectví 80n., 95n. (a pozn. 11), 123n., 138, 145, 201; IKM ukazování 475n., 478nn., 490, 494, 509, 521, 563; (IKM ušetření (někoho něčeho) 140n.; IKM vidění 136n.; IKM výrazu obdivu 511n.; druhy IKM - bázové modely 91, 111n., 122; svazkové modely 84nn., 197, 202; základní opoziční modely 111n., viz také Alternativní modely

Identifikační procedury 149n., 154n., 157

Idiomy 367n. (a pozn. 1, 3), 375 (a pozn. 5), 390 (pozn. 8), 392 (pozn. 9), 395 (pozn. 10), 432- 437, 451, 504, 517n.; zobrazitelné 432, 435n.

Obrazově schematické transformace 426- 430, 445

Obrazová schémata 114-118, 121n., 124, 203n., 262-269, 273-278, 283-286, 289, 292nn., 303n., 325, 332, 340nn., 349, 352n., 358, 363, 365, 405n., 408-431, 438-445, 540nn., 567; jako vazba mezi vnímáním a uvažováním 425; kinestetická povaha 262-265, 286, 292, 303, 319, 325, 332, 338, 342, 348n., 358, 371 (pozn. 4), 429 431n.; logické vlastnosti 444; minimální varianty 411, 413n., 419; příklady - centrum-periferie 262, 268, 276, 280, 283; - část celek 267; - konec trajektorie 426n.; - nádoba 122, 262, 265nn., 270n., 273, 276n., 279nn., 283, 292, 294, 340n., 348, 350, 353, 371, 373n., 419n., 422, 434, 441n.; - nahoře-dole 262, 269; - reflexivní 417nn.; - síla 152, 430, 443; - trajektorie 405, 411n., 419, 426n., 442; - vazba 268; - vpředu-vzadu 262, 269, 271; - zdroj-cesta-cíl 269

Obrazové idiomy 432, 435n.

Obrazy: bohaté konvenční 392, 430nn., 437n., 440, 443; mentální 11, 14, 20n., 48, 57, 59, 61n., 66, 116-119, 121, 134, 152, 168n., 181, 184, 199, 253, 261, 263, 273, 278, 286, 294, 357n., 392, 429nn., 438n., 443, 515n.; schematické viz Obrazová schémata

Představivost 11n., 14, 16, 21n., 27, 43n., 121, 124, 16á, 184, 207, 209, 265, 278, 292, 294, 330, 353, 357n., 569

Náhodné vlastnosti viz Vlastnosti: náhodné

Nesouměřitelnost viz Relativismus: souměřitelnost

Předpoklad nezávislosti 167

Neurčitost odkazování 227n., 236-243, 247, 256

Indonézština 444

Infinitivní existenciální konstrukce s there viz Konstrukce s there: existenciální - infinitivní

Zpracovávání informací 54, 328, 337, 339

Instanční vazby viz Vazby: instanční

Intenze 171, 173, 180n., 333, 335

Interakční vlastnosti viz Vlastnosti: interakční

Interní realismus viz Realismus: interní

Průnik (schémat nádoby) 442

 

Japonština 113- 121, 204, 299 viz také Klasifikátory

 

Jádrové věty 76

Kinestetická obrazová schémata viz Obrazová schémata: kinestetická povaha

Vědomosti: definiční 174n.; encyklopedické 145, 174n.

 

Landmark (LM) 405n., 411-420, 423nn., 429 viz také Obrazová schémata

Osvojování jazyka 45n., 74, 472, 493

Smrt jazyka 106, 120

Výběr lexikálních jednotek 481n., 550

Hypotéza lexikální nezávislosti 493n.

Schéma vazby viz Obrazová schémata: příklady - vazba

Vazby: instanční 410; metaforické 421, 445; mezi formou a významem 433-436, 477, 566 viz také Motivace; mezi vnímáním a uvažováním viz Obrazová schémata: jako vazba mezi vnímáním a uvažováním; mezi schématy 406, 409-412, 414, 416, 418n., 424, 426; podobnostní 410, 412; transformační 411n., 414, 418, 429

Zdroj odlišnosti 308, 319

Logická forma 447, 566n.

Chtíč 395-401 viz také Metafory: chtíč je...

 

Příznakovost 68n., 509, 533

Markerština 204, 224, 252

Hromadné entity (MS) 373, 414, 427n. viz také Obrazově-schematické transformace

Matematická logika 13, 179, 214, 217, 220-224, 249

Matematika 23, 29, 155n., 179, 181nn., 185, 119-227, 229nn., 248-252, 340-351, 354n., 358, 471nn.

Významuplnost 260nn., 267, 272n., 277, 284n., 293n., 310, 329, 333, 336, 356, 358, 364

Mentální obrazy viz Obrazy: mentální

Mentální reprezentace 12n., 53nn., 124, 163, 167n., 235, 249, 251, 356n.

Mentální prostory 78, 133, 138, 212n., 274n., 328, 351, 443, 448nn., 526n., 528n., 532nn., 536, 538, 544, 553, 557, 563nn., 567

Mentalština 224, 330n., 447

Metamatematika 219, 223, 342

Metaforické modely 122, 203, 208n., 294, 334n., 363, 365, 422n., 444n., 448, 497n., 520-523, 564n.

Metaforické vazby viz Vazby: metaforické

Metaforická definice 222, 304, 312

Metafora obecně 11, 14, 21n., 32n., 52, 58, 78, 86, 113 (a pozn. 4), 117-124, 145, 168n., 175, 183n., 203n., 208n., 211, 215, 222, 224n., 253, 262, 266-272 (270, pozn. 4), 274, 277n., 281, 285-289, 294n., 297, 300n., 304-308, 312, 315n., 319, 325, 327n., 330, 334nn., 338, 340n., 352n., 357n., 363, 365, 367n., 370-385 (371, pozn. 4), 391-394, 397-400, 403n., 420-425 (a pozn. 5), 434-437, 441-445, 448, 471, 493nn., 497n., 501nn., 508n., 514n., 520-523, 527, 542, 564n., 567

Metafory: aktivace je pohyb 495, 498, 500, 522bezprostředně minulý diskurz je v jisté vzdálenosti od nás 501; čas jsou peníze 209, 304; činnost je cesta 420; ; činnost je nádoba 420; činnost je pohyb 508n., 514n.; diskurz v bezprostřední budoucnosti se k nám přibližuje 501; dívat se na něco znamená brát to v potaz 422; důvěrnost je fyzická blízkost 434; existence je umístění zde 502; hněv je břemeno 383, 392; hněv je entita 392; hněv je horká tekutina v nádobě 375, 392; hněv je nebezpečné zvíře 380n.; hněv je oheň 370, 375n., 392; hněv je protivník 379, 392; příčina hněvu je fyzická 382; hněv je šílenství 377n., 392; způsobení hněvu je napadení osobního prostoru 382; hněv je zvýšená teplota 370, 375, 377; chtíč je hlad 395; chtíč je hra 397; chtíč je reakce na fyzický podnět 397; chtíč je šílenství 398; chtíč je válka 397; chtíč je žár 396; člověk s chtíčem je zvíře 396; předmět chtíče je jídlo 395; mysl jako tělo 422n.; mysl je nádoba 435; myšlenky jsou entity 435; neexistence je umístění jinam 502; nevizuální percepční prostor je fyzický prostor 495, 497; nedostatek ovládání je dole 422n.; neexistence je umístění jinam 502; nevizuální percepční prostor je fyzický prostor 495, 497; ovládání je nahoře 392, 422n., 425; potrubí 113, 117n., 122, 435n.; prostor diskurzu je fyzický prostor 501; prvky diskurzu jsou entity 501; přemýšlet o něčem znamená prozkoumat to 425; sexualita je fyzická síla 397, 399; společenská (nebo psychická) újma je fyzická újma 434; tělo je nádoba 370; účely jsou místa určení 271; uskutečněné je vzdálené 495, 497, 499, 522; co se uskuteční v blízké budoucnosti je blízké 495, 497, 499; více je nahoře 270, 312, 325, 392 (a pozn. 9); vidět znamená dotýkat se 422n.; vjemy jsou entity 495, 497; výběr je dotek 422; vzhled je fyzická síla 399; život je cesta 424n.; viz také Zdrojová doména; Projekce ze zdroje na cíl; Cílová doména

Metafyzický realismus viz Realismus: metafyzický

Metafyzika 206, 288 viz také Objektivismus: metafyzika

Metonymické příklady: metonymie Borkina-Nunberga-Fauconniera 567; zastoupení cíle předmětem 116;vidět, jak se něco udělá, zastupuje zajistit, že se to udělá 423; vnímaná věc zastupuje vjem 496nn., 522

Metonymické modely 87nn., 91n., 94n., 100, 122nn., 156nn., 197, 203n., 281, 334n., 352, 365, 423, 448, 492, 497n., 520-523, 564n.

Metonymicky založené uvažování 157

Metonymie obecně 11, 14, 22, 26, 31n., 78-90, 116n., 119, 121-124, 151, 156nn., 168n., 175, 184, 278n., 281, 289, 301, 330, 334, 352n., 357n., 363, 368n., 377n., 381n., 384, 393, 423, 495nn., 567; příklady viz Metonymické příklady

Metafora mysl jako tělo viz Metafory

Interpretace minimální specifikací 406, 408

Minimální varianty viz Obrazová schémata: minimální varianty; Konstrukce s there: minimální varianty

Zrcadlo skutečnosti 12, 14, 17, 159, 166, 169, 181, 203, 205, 356

Mixtec 65, 299, 304-308, 313, 324, 332, 338

Modalita 430n., 443, 480, 497

Teorie modelů 204n., 233-250, 566n.

Umírněná neurčitost viz Neurčitost odkazování

Jednolité systémy viz Relativismus: jednolité systémy

Montagueova sémantika 150, 224, 552

Morální relativismus viz Relativismus: morální

Motivace 75, 101, 105, 115-118, 121, 123, 153n., 158n., 269-272, 301, 333-338, 364, 370, 403n., 423n., 433-437, 447-451, 472, 477n., 521-524, 565

Motorika 15, 19, 26, 48n., 57-62, 66, 121, 152, 181, 263, 277, 293, 337n., 357n.

Vícenásobné entity (MX) 413n., 427

Princip mýtu a víry 104nn., 108

 

Narativní ohnisko (jádro) viz Konstrukce s there: deiktické - narativního ohniska

Přirozené druhy 20, 23, 44, 46, 165, 172n., 186, 186-193, 195, 207n., 210, 222, 264

Povaha odlišnosti viz Relativismus: problém odlišnosti

Nutné a dostačující podmínky 13, 55, 62, 81, 84, 86, 91, 152n., 155, 158, 169, 186, 191nn., 237, 279, 391, 467, 519, 521, 558

Negovatelnost viz Srovnání deiktických a existenciálních konstrukcí

Negace a interakce s rámci 139-141, 321

Nukleární magnetická rezonance (NMR) 290n.

Neeuklidovská geometrie viz Euklidovská geometrie

Nereflexivní trajektory viz Reflexivní trajektory

Substantivnost 73n.

 

Objektivismus obecně 12-16, 161-216, 235, 242, 248n., 255, 259, 261, 264, 289, 292, 300, 315n., 318, 330, 335, 340, 359; kategorizace 162nn., 167, 176-195 (viz také Kategorie: Typy kategorií - klasické); kognitivní systém 161n., 166-169, 175n., 196-216, 447, 569; metafyzika 162nn., 166, 172, 177nn., 185-195, 197, 206n., 210, 220, 249, 288 (viz také Esencialismus); objektivistické pojmy 166-170; předpoklad nezávislosti 167; sémantika (viz Sémantika: objektivistická); vědecký 178n.;

Objektivistické kategorie viz Doktrína objektivních kategorií; Objektivismus: kategorizace

Lichá čísla 155nn.

Ojibwa 88n., 304

Jednodimenzionální trajektor (1DTR) 411n., 422, 428n.

Ontologické korespondence 374, 381

Ontologické existenciální konstrukce s there viz Konstrukce s there: existenciální - ontologické

Operátory 155, 216, 251, 349, 352, 566

Over 402-445; schémata pro over: nad 405, 411n.; nad-přes 405-410; přes 405, 410; pokrytí 413-416; nadměrnosti 419n.; opakování 420n.; rotované 415n.

 

Deiktické konstrukce s there pro vzor viz Konstrukce s there: deiktické - vzor

Konstrukce s intonací obdivu 511nn. viz také Konstrukce s there: deiktické - vzor

Vzory viz Prototypy: vzory

Princip úspornosti 153

Omezení predikace část-celek 541nn.

Schéma část-celek viz Obrazová schémata: příklady - část-celek

Schémata trajektorie viz Obrazová schémata: příklady - trajektorie

Důraz na trajektorii 428 také viz Obrazově schematické transformace; Obrazová schémata

Percepční deiktické konstrukce s there viz Konstrukce s there: deiktické - percepční

Performativní vedlejší věty 457, 460n.

Fenetici 127nn., 186n., 193, 208

Fonologie 68-71, 76, 181n., 445, 450, 474, 491, 506, 509-512, 514, 518, 520, 537n., 547nn.

Fyziologické příznaky 368nn., 374n., 377n., 386n., 390

Platónská říše 253, 342n., 345n., 349, 354

Polysémie 25n., 304, 307n., 323n., 333, 364, 402n., 426, 567

Sémantika možných světů viz Sémantika: možných světů

Pragmatika 74n., 138, 142, 145, 174n., 182, 184, 251, 253, 454-457, 466n., 472, 500, 511nn., 517n., 563-566

Předpojmová struktura 261-264, 272, 274, 284nn., 288n., 294nn., 313, 332

Dichotomie predikovatelný-arbitrární 424, 448n.

Prezentační deiktické konstrukce s there viz Konstrukce s there: deiktické - prezentační

Prezentační existenciální konstrukce s there viz Konstrukce s there: existenciální - prezentační

Presupozice 126, 138nn., 142, 443, 463, 566n.

Primární jádrový význam 31n.

Primitivní pojmy viz Pojmy: primitivní

Principy rozšíření 101, 115, 118-121, 150n., 204, 353

Vlastnosti: atomické 165n.; definiční 145; charakteristické ale okolnostní 145; interakční 60n., 198; náhodné 174; -rozlišení ACCIDENTAL náhodné x INCIDENTAL okolnostní145n., 165, 177; případné 174n.; rozlišující 550n.; sdílené 19, 22, 58, 128n., 222, 421, 519, 559n.; zásadní 23, 164nn., 174n., 181, 188, 569Propoziční teorie 429

Prototyp = reprezentace viz Interpretace teorie prototypů

Prototypové jevy 25, 51-56, 64, 66-72, 76, 78-81, 84, 86, 89n., 93, 95nn., 99nn., 123nn., 142-146, 148n., 154-158, 190, 196n., 201, 203, 211, 279, 281, 363, 521, 567

Interpretace teorie prototypů: prototyp = reprezentace 54n., 144, 146nn., 157; jevy = interpretace struktury 54, 143n., 146, 148n., 151, 154n., 157

Teorie prototypů 449, 451, 467, 474, 492, 521, 566

Prototypy: generátory 25, 27, 37, 42n., 98nn., 155n., 282, 353, 408, 439; ideály 86, 97n., 100, 150, 281, 350, 353; podmodely 89, 99n., 156, 243, 281n., 353; radiální viz Kategorie: typy kategorií - radiální; společenské stereotypy 90nn., 94-97, 100, 123n., 151, 172, 281, 353, 432; typické případy 44, 96n., 100, 191, 253, 281, 352n., 432; vyčnívající příklady 99n., 353; vzory 98, 100, 151, 353, 432

Prototypické scénáře 384-392

Pseudo-cleft 561n.

Putnamův teorém 226, 233, 235n., 239, 244, 250nn., 342, 357

 

Radiální kategorie viz Kategorie: typy kategorií - radiální

Raising-konstrukce 452, 456, 531n., 553, 561n.

Znásilnění 395, 398, 400

Racionální vlastnosti 547n.

Realismus: ekologický 214n.; experienciální (experiencialismus) 14nn., 162, 178, 205, 209, 243, 247, 259nn., 276, 284, 286, 292, 294n., 313, 331nn., 347, 350, 352, 356nn.; interní 243, 247, 253, 256-260, 262; komputační 328, 331-335, 338; metafyzický 226, 255nn., 259; vědecký 178n., 259; základní 162n., 178, 255, 260, 358

Redukovaná vztažná věta 535n.

Referenční vztah 235n., 241n., 255, 283, 346n. viz také Neurčitost odkazování

Uvažování pomocí referenčního bodu 26n., 35, 52, 56, 99, 151, 157, 180n., 203, 353

Doktrína reference prostřednictvím významu 171nn.

Referenční neprůhlednost 212, 216, 443, 567

Reflexivní schémata 417n.

Reflexivní trajektory (RF) viz Trajektory: reflexivní

Relativismus: funkční vtělesnění 25, 309, 311, 319, 324; zdroj odlišnosti jednolité systémy 296, 308, 319, 324; morální 299, 316n., 320, 326; pojmová organizace 264, 306n., 313, 318n., 324, 332, 338, 368; porozumění 302n.; problém odlišnosti 298-300, 308, 325n.; problém překladu 204n., 224, 252, 302-308, 311, 313nn., 318, 325, 329, 332, 338; souměřitelnost 219, 312nn., 318n., 325, 329; status pojmů 311n.; dichotomie systému a schopnosti 301n., 319, 324; Whorfovo pojetí 318nn.

Reprezentativní členy viz Kategorie: nejlepší příklady

Omezené predikce 476nn., 522

Bohaté obrazy 430nn., 438nn., 443

Rossova omezení 535

Rotace 415, 431 viz také Obrazově-schematické transformace; Obrazová schémata

Russelův paradox 442

 

Vyčnívající příklady viz Prototypy: vyčnívající příklady

Podmínka stejné konstrukce 499

Podmínka stejného lexikálního významu 499

 

Scénáře 78, 88, 100, 124, 278n. (a pozn. 6), 508n. viz také Hněv; Prototypické scénáře

Schematické obrazy viz Obrazová schémata

Vědecký objektivismus viz Objektivismus: vědecký

 

IKM vidění viz Idealizované kognitivní modely: IKM vidění

Sémantická reprezentace 447

Sémantika: formální 182, 217, 220, 223n., 230; kognitivní 263-295, 352n., 564; možných světů 134, 140, 169, 171, 180, 212n., 215, 232, 275; objektivistická 133-138, 146, 148n., 152, 171, 174n., 177, 179n., 184, 186n., 194n., 197, 199, 200-203, 207n., 210-216, 226-229, 231, 233, 236, 240, 242n., 248, 251n., 259, 272n., 275, 330, 352n., 448n., 567; pravdivostních hodnot 152, 228, 232-237, 242-245, 247, 253, 304, 307n., 311, 313, 318, 325 (viz také Sémantika: objektivistická); rámcová 33, 78, 124, 282, 304, 313n., 318n., 325, 365; situační 133n., 137, 140, 178, 212n., 241, 275

Množiny viz Teorie množin

Teorie množin 21, 23, 26, 28, 34n., 39-43, 144-150, 152, 182, 196, 207n., 211nn., 343-349, 354, 358 viz také Neostré množiny

Množinově teoretické modely 162n., 179-182, 213n., 220-224, 229n., 235n., 242, 247, 250, 252n., 267

Sdílené vlastnosti viz Vlastnosti: sdílené

Sdílená podschémata 412 viz také Vazby: mezi schématy

Shawnee 444

 

Situační sémantika viz Sémantika: situační

Společenské stereotypy viz Prototypy: společenské stereotypy

Zvukové obrazy 152, 430

Zdrojová doména 269-272, 281, 371, 374n., 392, 397, 403, 422, 436, 498, 520

Vazba mezi zdrojem a cílem viz Obrazová schémata: zdroj-cesta-cíl

 

Souslinova hypotéza 344n.

IKM ušetření viz Idealizované kognitivní modely: IKM ušetření

Protorové deiktické konstrukce s there viz Konstrukce s there: deiktické - prostorové

Prostorizace formy 427, 567

174

Konstrukce mluvních aktů 458-466

Rozdvojené odkazování 212

Druhybiologické 22n., 44-48, 56, 104, 109, 127, 188-195, 197, 209, 261, 263, 326, 357

Stavové popisy 180

Status pojmů viz Relativismus: status pojmů

Putnamův stereotyp 172

Zvláštní existenciální konstrukce s there viz Konstrukce s there: existenciální - zvláštní

Podkategorie 25nn., 52, 69, 89nn., 94n., 98n., 100, 110, 112, 151, 158, 170, 203, 280nn., 288, 340, 364, 447n., 476n., 564n.

Prototypický podmět 74Subjektovost viz Srovnání deiktických a existenciálních konstrukcí

Podmodely viz Prototypy: podmodely

Podschéma 412

Sylogismus 340n.

Symbolické modely 363, 450n., 455, 566

Synapomorfie 194

Synonymie 496

Syntaktické amalgamy 470, 567

Formální syntax 217, 223n., 230, 447

Dichotomie systému a schopnosti viz Relativismus: dichotomie systému a schopnosti

 

Tázací dovětky viz Srovnání deiktických a existenciálních konstrukcí

Tahiťané 302

Tarahumara 321n.

Cílová doména 269n., 272, 277, 281, 334, 371, 374n., 403, 436, 498

Taxonomické modely 122, 126-129, 280

There je where 560nn.

Konstrukce s there 321, 364, 446-564; deiktické 451n., 454-458, 466-564; - centrální 467, 474, 476, 478-485, 489-494; 497nn., 502-506, 510, 512, 516, 519nn., 524n., 528nn., 532nn., 537, 539, 545, 550, 563n.- začátku činnosti 467, 503, 510, 515, 517, 563; - diskursivní 467, 469, 501n., 514, 563; - doručení 468, 506-510, 517, 521, 525, 563; - nadšeného začátku 517n., 563; - podráždění 468, 504, 514n., 517n., 563; - existenční 467, 502n., 525, 527, 563; - zobecněné 519nn., 558n.; - narativního jádra 468, 515nn., 564; - nového podniku 468; - vzor 468, 511-514, 518, 521, 568; - percepční 467, 469, 493-500, 522, 563; - prezentační 468, 504nn., 520, 564; - prostorové 489, 525; existenciální 449, 451nn., 524-563; - centrální 525, 527-530, 533, 536-539, 545-548, 550n., 555, 558n., 563; - zobecněné 558n.; - infinitivní 546, 549, 563; - ontologické 546, 548nn., 564; - prezentační 546, 555-558, 564; - zvláštní 546n., 564; minimální varianty 546, 563n.

Prototypické téma 74n.

Trajektory (TR) 405n., 411-419, 422n., 428n., 442; nereflexivní (NRF) 418, 428; reflexivní (RF) 417n., 428; reflexivní trajektorie (RFP) 418, 425

Transcendentní rozum 11n., 15, 23, 159, 167, 176, 280, 341-358

Transformační gramatika 449, 471, 473, 537, 539n., 566

Transformační vazby viz Vazby: mezi schématy; transformační

Překlad viz Relativismus: problém překladu

Pravda/pravdivost 14, 20, 22n., 81nn., 131-135, 138n., 142, 146, 148n., 162, 166n., 187, 196, 199-205, 207, 209n., 217n., 223, 226-239, 242-247, 250n., 255n., 258nn., 262n., 285-292, 294, 304, 307n., 311, 313, 315, 325, 341-346, 352, 354n., 358n.

Typické případy viz Prototypy: typické případy

Tzeltal 45-48, 56

 

Sjednocení (Schémat nádoby) 442

Schéma nahoře-dole viz Obrazová schémata: nahoře-dole

 

Vennovy diagramy 441

Narativní konvence 515n. viz také Konstrukce s there: deiktické: narativní ohnisko

 

Whiteheadův předpoklad 345n.

Wilenského zákon 153

 

Trajektor s nulovou dimenzí (0DMTR) 428 viz také Obrazová schémata; Obrazově schematické transformace

Axiom ZFC 343-346, 354

Poznámka k překladu (Dominik Lukeš)

Přeložit šestisetstránkovou knihu není nikdy nic snadného. Lakoffovy Ženy, oheň a nebezpečné věci však pro překladatele přinášejí celou řadu specifických problémů, kterých by si čtenář měl být vědom. Konkrétní problémy jsem řešil překladatelskými poznámkami pod čarou, ale je nutné se zmínit ještě o několika aspektech tohoto textu, které prostupují celou knihou.

Množství oborů

Jako kognitivní lingvista se Lakoff věnuje multidisciplinárnímu zkoumání jazyka. Zcela přirozeně se tedy v jeho knize prolínají poznatky z oborů tak rozmanitých jako jsou lingvistika, analytická filozofie, matematika, informatika, logika, antropologie, biologie nebo neurolingvistika. K tomu se občas připojují vhledy do běžného života, čímž je pro Lakoffa anglicky-mluvící svět. Jsou nám tedy předkládány příklady z baseballu či australské flóry a fauny. Zde však problémy nekončí. Autor sám je nutně odborníkem jen v některých z mnoha těchto oborů, a proto se místy uchyluje k terminologickým zjednodušením a zkratkám, zatímco jinde zachází až do přílišných detailů. V příkladech z biologie se Lakoff omezuje jen na několik termínů, které jsou běžnému čtenáři snadno srozumitelné, zatímco v matematice či lingvistice bez omezení používá specifické termíny, které mohou i odborníkům působit problémy. Navíc některé z těchto disciplín jsou poměrně nové či marginální podobory zavedených věd, a neexistuje proto pro ně ustálená česká terminologie. To je nejvíce patrné v rozborech analyticko-filozofických problémů, které nejenže nejsou v české filozofii reflektovány terminologicky, ale liší se i stylem jazyka a výstavbou argumentů.

Jako překladatel jsem se snažil vydat cestou největší srozumitelnosti, často na úkor terminologické přesnosti. V oblastech, kde existuje zavedená česká terminologie, snažil jsem se držet jí, ale v ostatních případech jsem se snažil hledat ekvivalenty z běžné češtiny, která by měla být povědomá vzdělanému čtenáři. Pro ilustraci poslouží problém, který vyvstal již při překladu podtitulu knihy. Anglické slovo mind, lze totiž podle kontextu přeložit do češtiny jako mysl, myšlení nebo rozum, ale také jako pozornost a existuje i jako sloveso. V odborné literatuře najdeme nejčastěji slovo rozum, to je ale v kontextu této knihy pouze specifický typ myšlení. Mysl, což je slovo gramaticky nejblíže, je naopak příliš vzdálené každodennímu používání a nezahrnuje celou škálu potřebných konotací. Zvolil jsem proto myšlení, které je sice formálně až příliš blízké slovesu myslet (anglicky think), a má tedy svůj vlastní anglický ekvivalent (thought), ale podle mého nejlépe vyjadřuje autorův záměr. S podobnými problémy jsem se musel vypořádávat velice často a v několika případech jsem je řešil českými neologismy (z nichž nejvýznamnější jsou vtělesnění/odtělesnění a ve smyslu používaném v této knize i významuplný/významuprostý a bázový).

Za zmínění také stojí situace, kdy se při probírání rozmanitých oborů Lakoff uchyluje k citacím krátkých i poměrně rozsáhlých pasáží z prací jiných autorů. Nejenže se mění styl jazyka, ale navíc se tyto úryvky často liší i terminologicky. V těchto případech jsem se snažil zachovat ilustrativnost daného citátu. Pouze v jednom případě jsem mohl použít existující český překlad, ale většina odkazů je na práce do češtiny nepřeložené.

Příklady a rozbory

V práci o lidském myšlení a jazyce je specifickým problémem zacházení s množstvím příkladů a rozborů. V této knize jsou jich doslova stovky. Některé jsou z cizích jazyků (např. z dyirbalu či japonštiny), ale většina je anglických. Kde to bylo možné, snažil jsem se poskytnout české ekvivalenty anglických příkladů, ale většinou jsem uvedl také anglický originál. Kde to bylo nutné, doplnil jsem překlad poznámkami pod čarou. Tento přístup jsem zvolil proto, aby zůstaly co nejpřesněji zachovány autorovy myšlenkové postupy, ale také proto, že přetvořit celou škálu původních příkladů by si vyžádalo několik samostatných studií zdaleka přesahujících roli překladatele. Anglické originály jsem proto ponechal i v případech, kde existují více méně adekvátní české ekvivalenty, ale nikoliv celý systém. Pouze v případě nejjednodušších vět, kde nebylo možné dezinterpretovat autorovy intence nebo zkomolit českou idiomatiku, uvádím příklad pouze v češtině. Zvolil jsem tedy přístup opačný tomu, který použil Mirek Čejka při překladu první knihy, kterou Lakoff napsal spolu s Markem Johnsonem v roce 1980, tj. Metafory, kterými žijeme.

Přesto všechno by i čtenář bez jakékoli znalosti angličtiny měl být schopen sledovat Lakoffovu argumentaci pouze na základě překladů podpůrných příkladů. Úsilí však bude muset vyvinout při čtení případových studií, a to zvláště v obsáhlé třetí studii. Zde může být čtenář, který nemá alespoň základní znalosti angličtiny, téměř ztracen, protože autor do detailu rozebírá gramatickou konstrukci there is/are, která nemá v češtině naprosto žádný ekvivalent. To by ale nemělo zabránit pochopení jeho širšího záměru, jímž je položit základy kognitivní gramatice. Z mnoha ohledů je to tedy studie nejpodstatnější a nemohu čtenáři než doporučit, aby vynaložil potřebné úsilí, a přes její složitost se jí pročetl až dokonce.

Jazyk originálu a jazyk překladu

Inovativní až radikální povaha obsahu knihy je v jistém smyslu odrážena i autorovým jazykem. Toto se projevuje už v provokativním titulu a v mnohdy hovorovém stylu, který přesahuje i typicky více uvolněný úzus anglosaské odborné literatury. Modernost jazyka přesahuje i do takových detailů jako je občasné používání zkrácených forem jako aren't, které jsou jinak dodnes v psané odborné angličtině tabu. Lakoffův přístup je ale neustálený (což jistě není překvapivé u knihy tohoto rozsahu, která vznikala několik let) a v knize nacházíme pasáže psané velice neformálně i jazyk odborně strojený. Příkladem může být i kolísání mezi autorským plurálem a singulárem, které autor zřejmě mění bez jakéhokoli záměru. Jako překladatel jsem se snažil zachovat autorův styl pokud jen to bylo možné.

Co se týče používání termínů a cizích slov, přistupovali jsme s hlavní redaktorkou různě k různým problémům. Například místo příliš odborného kognice jsem důsledně používal kognitivní systém (nebo podle kontextu procesy), přestože to v jistých kontextech může mít za následek mírnou nepřesnost, zatímco místo předpovědi jsem volil v celé knize slovo predikce. V jiných případech jsem volil slova ryze česká (např. neostrá místo fuzzy logika) nebo jsem jejich použití ze stylistických důvodů střídal (např. lingvistika a jazykověda). U mnoha cizích slov či složitějších termínů jsem ověřoval jejich skutečné užívání v korpusu, popřípadě jsem připojil poznámku pod čarou.

Poděkování

Překlad tohoto rozsahu by se neobešel bez nezištné pomoci mnoha lidí. Rád bych tedy poděkoval Marcele Reslové za pročtení prvních verzí překladu a podrobné jazykové i obsahové připomínky. Jana Maříková a Michal Belda poskytli cenné rady s matematickou terminologií a nemohu nezmínit pomoc Davida Shorta při překladu botanické a zoologické terminologie. Překlad relevantní psychologické terminologie se mnou prodiskutoval Vladimír Chrz. Cenné poznámky jsem obdržel rovněž od účastníků semináře nad jednou z raných verzí překladu knihy, který jsem ve spolupráci s doc. Zdeňkem Starým vedl na FF UK na jaře roku 2002.

V několika zapeklitých situacích jsem se obrátil na diskuzní překladatelské fórum Czechlist (www.bohemica.com/czechtranslation), jehož členové nejsou nikdy na radu skoupí. V mnoha případech jsem také konzultoval obsáhlé databáze Českého národního korpusu (ucnk.ff.cuni.cz), který dnes představuje pro překladatele - a to zejména překladatele knihy o jazyce - nezbytný nástroj, který jsem osobně konzultoval častěji než slovník.

Nakonec nezbývá než poděkovat hlavní redaktorce Evě Znamenáčkové bez jejíž usilovné práce a bedlivé pozornosti by měl čtenář před sebou překlad mnohem méně ústrojný a mnohem více poplatný mé češtinské neobratnosti.

Studijní materiály

Na jaře roku 2002 jsem spolu s doc. Zdeňkem Starým vedl na FF UK seminář nad tehdy se rodícím překladem. Pro tyto účely jsem vyvinul celou řadu studijních materiálů k vybraným kapitolám, které zde zveřejňuji v původní podobě spolu se sylabem semináře samotného, který mimo jiné obsahuje seznam studijní literatury. Pro obsáhlejší přehled viz sekci Současný stav kognitivní lingvistiky. Sekce Proč a jak číst Lakoffa pochází původně z doslovu vydaného s knihou.

Návštěvníci jsou zváni přidat k jednotlivým sekcím poznámky či dotazy.

Proč a jak číst Lakoffa

Proč a jak číst Lakoffa

Tuto knihu by si měl přečíst každý, kdo chce opravdu poctivě studovat lidské myšlení a jeho projevy v jazyce. Inspiraci v ní najdou všechny humanitní obory a nepochybně také mnoho oborů exaktních. Poučení si z knihy lze vzít v podstatě dvojí. Prvním je zpochybnění některých zavedených pravd (ve vědě i ve veřejném diskurzu) o všudypřítomnosti a nezvratnosti objektivistického přístupu, který je mnohdy zpřítomňováním zákona o vyloučení třetího (tj. něco tak buď je, nebo není), a uvědomění si dalekosáhlých důsledků tohoto zpochybnění pro naše myšlení o myšlení, ale i o společenském životě. Druhé možné poučení je více technické. Čtenář se dozví mnohé o kognitivní vědě a jejích disciplínách a ať už se k autorovým závěrům o nich bude stavět polemicky nebo ne, rozhodně nebude moct popřít jejich inspirativnost. Nakonec je tato práce užitečným příkladem anglosaského přístupu k akademické argumentaci a prezentaci, která pro mnohé čtenáře odkojené kontinentálním tradicionalismem může být trochu překvapivá.

Ženy, oheň a nebezpečné věci je však obsáhlé dílo, které zahrnuje celou řadu oborů, a proto (i přes jeho přístupný styl) není snadné přečíst ho na jedno (byť velmi dlouhé) posezení. V podstatě k tomu tato kniha ani není určena. Najdou-li si v ní své jak lingvisti či psychologové, tak antropologové či logici, je jasné, že ne všechny kapitoly pro ně budou stejně důležité. Jistě stojí za to ji přečíst celou, ale podle zájmu je možné věnovat jejím částem různé úsilí.

Slovníky pojmů

Zde jsou dva nárysy anglicko českých slovníčků pojmů vyskytujících se v knize. Oba tyto slovníky nereflektují poslední redakční úpravy. Vydaný překlad se tedy může v jednotlivostech lišit.

Slovníček Lakoffvých tezí

Anglicky

Česky

spatialization of form hypothesis

hypotéza prostorizace formy

metaphorical entailment

metaforické vyplývání

central metaphor

centrální metafora

epistemic correspondences

epistemiologické korespondence

folk theory

lidová teorie

metaphor

metafora

metonymy

metonymie

metaphoric metonymy

metaforická metonymie

metaphoric projection/mapping

metaforická projekce

to project

promítnout

correspondences

korespondence

basic-level metaphors

bázové metafory

constitutive metaphors

konstitutivní metafory

source domain

zdrojová doména

target domain

cílová doména

basic-level

bázový

invariance hypothesis

hypotéza invariance

mapping

projekce

motivation

motivace, motivovanost

common sense

zdravý rozum

natural category of senses

přirozená kategorie významů

experientialism

experiencialismus

experiential realism

zkušenostní realismus

experience

zkušenost

image schema

obrazové schéma

ICM Idealized cognitive model

IKM Idealizovaný kognitivní model

mental space

mentální prostor

PATH

TRAJEKTORIE

CONTAINER

NÁDOBA

landmark (LM)

orientační bod (LM)

trajector (TR)

trajektor (TR)

transformational link

transformační vazba

similarity link

podobnostní vazba

instance link

instanční vazba

JOURNEY

PUTOVÁNÍ, CESTA

image schema transformation

obrazově schématické transformace

imageable idioms

obrazové idiomy

conventional rich simages

konvenční bohaté obrazy

CONDUIT METAPHOR

METAFORA VEDENÍ

motivating links

motivující vazby

ecological location

ekologická lokalita

based-on relations

zakládající vztahy

performative subordinate clauses

performantivní vedlejší věty

syntactic amalgams

syntaktické amalgamy

technical formal system

technický formální systém

practical formal system

praktický formální systém

experiential gestalt

experienciální gestalt

central principles

centrální principy

lexical choice principle

princip výběru lexikálních jednotek

Slovníček termínů a víceznačných překladů

Anglicky

Česky

account

popis
vysvětlení

achievement of imagination

úsilí představivosti

adoptive mother

adoptivní matka

algorithmic devices

algoritmické postupy

prostředky

appropriate

příslušný

vhodný

asymmetry in generalization

asymetrie zobecňování

asymmetry in similarity ratings

asymetrie v hodnocení podobnosti

atomic weight

atomická váha

autonomic nervous system

autonomní nervový systém

background conditions

předpokládané podmínky

předpoklady

background knowledge

předchozí vědomosti

base model

základní model (bázový model)

base model

bázový model

basic color terms

základní barevná terminologie

basic level categories

základní kategorie

basic level categorization

kategorizace na základní rovině

bázová kategorizace

basic opposition model

základní protikladový model

biological mother

biologická matka

biological species concept

pojem biologického druhu

birth mother

rodná matka

bodily basis

tělesná podstata

bodily experience

tělesná zkušenost

brute facts and institutional facts

hrubá fakta a institucionální fakta

capacity

schopnost

category chaining

kategoriální řetězení

causation

kauzace

central

ústřední

centrality

centralita

ústřednost

chain of inference

řetězová reakce odvozování

odvození

chaining

řetězení

chaining principle

princip řetězení

choice of center

výběr centra

volba centra

classifier

klasifikátor

cluster model

svazkový model

clustering

svazkování

cognition

poznávání

kognitivní sytém

kognitivní procesy

vnímání???

cognition

poznání

teorie poznání

cognition

lidské poznávání

cognition

kognitivní procesy

lidský kognitivní aparát

cognitive processing

kognitivní procesování

cognitive reference points

kognitivní referenční body

cognitive science

kognitivní věda

color category

barevná kategorie

common sense

běžný

selský rozum

commonality

běžnost

complementation

rozdíl

komplementace

complex categorization

složitá kategorizace

composite prototype

kompozitní prototyp

computer science

computer science

conception

pojetí

conceptual categories

pojmové

konceptuální kategorie

conceptual primitives

primární pojmy

primitivní pojmy

conceptual system

pojmový systém

conceptualized

pojmově zpracovaný

CONDUIT metafor

metafora VEDENÍ

conjecture

předpoklad

conjunction

konjunkce

constitute

konstituovat

být základem

tvořit

contingent

případné

contrasting categories

kontrastní kategorie

conventional mental images

konvenční mentální obrazy

convergent, converging

konvergentní

corollary

důsledek

cross-categorization

mezi-uspořádání

cue validity

distinktivní hodnota rysu

default

základní hodnota

defaults

základní stavy

definitional and incidental properties

definiční a okolnostní vlastnosti

derived character

odvozené rysy

direct rating

přímé hodnocení

disembodied

nezávislý na těle

odtělesněný

doctrine of objectivist cognition

doktrína objektivistického kognitivního systému

?objektivistického poznávání

domain-of-experience principle

princip domény zkušenosti

embodied

vtělesněné

embodied in

být součástí

embodiment

vtělení

entailment

logický důsledek

enterprise

podnik

dobrodružství

environmental space

prostor prostředí

?ekologický prostor

essential and accidental

zásadní a náhodné

evidence

důkazy

doklady

data

výsledky bádání

experiential

zkušenostní

experiential realism

zkušenostní realismus

experimental paradigms

experimentální přístupy

extension

rozšíření

extenze

facial gestures

výrazy obličeje

faculty

schopnost

family resemblances

rodinné podobnosti

feature semantics

sémantika rysů

field

disciplína

figurative

figurativní

fit the world

odpovídat světu

zapadat do světa

splňovat

focal color

fokální barva

ohnisková barva

folk models

lidové modely

folk models of reference

lidové modely významu

folk theories of reference

lidové teorie odkazování / významu

folk theory

lidová teorie

form a basis for

založit něco na

foster mother

matka-pečovatelka

frame semantics

rámcová sémantika

frames

rámce

fuzzy

nejasný

fuzzy

gene pool

genetický fond

generativity

generativita

generator

generátor

genetic mother

genetická matka

gestalt perception

gestaltové vnímání

gin, rummy

???

given

platí-li

vzhledem k

podíváme-li se na

máme-li

daný

pro X

God's eye view

pohled božího oka

goodness of example

jak dobrým příkladem něco je

graded categories

odstupňované kategorie

graded category

stupňovaná kategorie

gradience

odstupňování

gradience

odstupňování

hedges

pojistky

holistic motor movement

holistický motorický pohyb

human perception

smyslové vnímání

human psychology

lidská psychologie

idea

pojem

porozumění

představa

image schemas

obrazová schémata

image-schema transformation

transformace obrazového schématu

image-schematic

obrazově schematické

imaginative

imaginativní

obrazotvorné

important-property principle

princip důležité vlastnosti

impose

uplatnit

zavést

vnutit

in terms of

z hlediska

vzhledem k

podle

prostřednitvím

in/of the world

skutečný

ve skutečnosti

ve světě

inconsequential

bezvýznamný

inference

závěr

odvození

vývod

inference

information processing psychology

psychologie zpracování informací

instantiation

instanciace

ztělesnění?

intellectual tools

intelektuální nástroje

intermediate level

meziúroveň

intersection

průnik

intuitions behind objectivism

intuice kolem objektivismu

is the norm

je normální

je běžné

standardní

issue

předmět debat

kinship

příbuzenské vztahy

knowledge

vědomosti

znalosti

vědění

poznání nebo vědění (kap. 16)

legal mother

zákonná matka

level of distinctive action

úroveň distinktivní činnosti

linking relative

spojující příbuzný

links

vazby

vztahy

propojení

links

vazby

literal

doslovný

local

lokální

locations

umístění

make sense of

zpracovávat

vysvětlit

pochopit

mapping

vazby

projekce

markedness

příznakovost

meaningful

smysluplné

významuplné

plnovýznamové

memorability

zapamatovatelnost

mental imagery

mentální obraznost

mentální obrazovost

mental representation

význam

mental spaces

mentální prostory

metaphoric extension

metaforické rozšíření

Metaphors we live by

Metafory, podle kterých žijeme

Metafory, kterými žijeme

mind

myšlení

mysl

minimal distinction principle

princip minimálního rozlišení

motivation

motivovanost

motivace

motor activities

motorické aktivity

myth-and-belief principle

princip mýtu a víry

natural categorization theory

teorie přirozené kategorizace

natural mother

přirozená matka

natural world

svět přírody

nature

přirozený svět

přirozenost

příroda

nodes

uzly

noncentral extensions

necentrální rozšíření

nonphysical world

nehmatatelný svět

notion

pojem

pojetí

nurturance

péče a starostlivost

objectively construed

objektivně konstruovány

obscure

nejasný a záhadný

one-to-one

přímo

operationally (defined)

jako činné elementy (definované)

operačně

organization

uspořádání

Parsimony Principle

princip úspornosti

part-whole organization

struktura vztahů mezi celkem a částmi

pattern

vzorec

rámec

pravidelnost

perceptual salience

percepční salience

personal communication

osobní rozhovor

phone

zvuk

physical objects

fyzické předměty (hmotný svět)

hmatatelné?

uchopitelné?

physical sciences

fyzikální vědy

physical reality

fyzická skutečnost

points of reference

referenční body

preexisting

dříve existující

primitives

primitivní pojmy

principal

převažující

principles of linguistic categorization

principy uspořádání jazykaF

production of examples

tvorba příkladů

propositions

proposice

prototype theory

teorie prototypů

prototype-based

založený na prototypech

reaction time

doba odpovědi

real world

skutečnost

reality

skutečnosti

realita

reason

rozum

myšlení

uvažování

rozumové procesy

reasoning

rozumové procesy

recent

novější, nový

reference point reasoning

uvažování pomocí referenčních bodů

uvažování založené na referenčních bodech

representativeness structure

struktura reprezentativnosti

research

výzkum

responsible science

zodpovědná věda

retooling

změna nástrojů

salient examples

vyčnívající příklady

scripts

scénáře

skewing

křivící

asymetrické

speciation

utváření druhů

species

druh

biologický druh

stand for

zastoupit

step mother

macecha (nevlastní matka)

study

studium

zkoumání

rozbor

subcategory

subkategorie

subdivision

podrozdělení

suggest

předkládat tezi

naznačovat

surrogate mother

náhradní matka

survey

shrnutí

technically

po formální stránce

techniques

postupy

the doctrine of natural kind terms

doktrína přirozených jmen druhů

The Fox

kmen Fox

to construct

sestrojit

to survey

sestavit přehled

underdetermined

určovaly nedostatečně, neúplně

union

sloučení

sjednocení

unwed mother

svobodná matka

variation

variace?

rozmanitost

veridical

zakládající se na pravdě

view

pohled

world-as-experienced

„svět, jak je zažíván"

value free

hodnotově neutrální

relation

vazba

vztah

true

pravdivý

opravdový

requirement

kritérium

podmínka

požadavek

\nable

přiměřený

dostatečný

rozumný

justified

oprávněný

ospravedlněný

meaningless

významuprostý

bez významu

bezvýznamný

miscellaneous

náhodný

defense

obhajoba

beliefs

věci, kterým věříme

belief system

systém toho, čemu věříme

experiential beliefs

to, čemu věříme na základě našich zkušeností

source domain

zdrojová doména

target domain

cílová doména

source-to-target mapping

vazba mezi zdrojem a cílem

metaphorical mapping

metaforická projekce

connectors

konektory

building-block structure

struktura (ze) stavebních bloků

imaginative devices

imaginativní prostředky

obrazotvorné

device

prostředek

initial state

výchozí stav

destination

destinace

místo určení

link schemas

vazební schémata

purpose

účel

záměr

cíl

higher-order category

kategorie vyššího řádu

element

prvek

element

ecological location

ekologické umístění

philosophical issues

filozofické ohledy

accord

soulad

resource

prostředek

in short

put briefly

in summary

stručně řečeno

bootstrapping operation

operace, kde musíme používat elementy, které mají být jejím výsledkem

HH - svépomocná operace

framed

orámováno

liberating

umožňuje oproštění od předsudků

variations

odlišnost

odchylky

(rozmanitost)

well structured

dobře strukturované

důkladně strukturované!!!

locus of variation

centrum odlišnosti

fixed

pevný

pevně daný

controlled

ovládaný

framing

rámcový

to frame

rámcovat

orámovat

presumably

lze předpokládat

action

akce

jednání

konání

čin

subtle

obratný

clue

záchytný bod

conjunction

sjednocení

position

teze

conceptualization capacity hypothesis

hypotéza schopnosti konceptualizace

arise

povstávat

vyvěrat

result

výsledek práce

grand

úžasný

fixed expressions

ustálená spojení

appeasement

uchlácholení

annoyance

iritace

insight

postřeh

context-bound specific conscious effortful rich images

kontextově zapuštěné [vázané na kontext] specifické vědomé úsilné bohaté obrazy

effortful

úsilné

functioning in space

nacházení se v prostoru

paragon

význačný příklad

Sylabus semináře

 

Co kategorie vypovídají o myšlení

Dominik Lukeš, doc. Zdeněk Starý

Cíle

V závěru semináře by účastníci měli být schopni:

  • popsat klasický přístup ke kategorizaci a srovnat jej skognitivně modelovou alternativou
  • zhodnotit úlohu vybraných teoretických směrů posledních padesáti let na vývoj kognitivní gramatiky
  • vysvětlit pozici kognitivní gramatiky vkognitivních vědách a akademickém diskurzu
  • použít pojmy prototyp, idealizovaný kognitivní model, mentální prostor, obrazové schéma, scénář, rámec, metaforická a metonymická projekce vrozboru konkrétních problémů
  • navrhnout interdisciplinární použití kognitivně modelového rozboru
  • zhodnotit význam Lakoffovy knihy zperspektivy české a světové lingvistické a filozofické tradice

Atestace

  • Zápočet: a) Účast na semináři (maximálně 3 absence) a vypracovaná cvičení; b) prezentace jednoho doplňkového textu.
  • Zkouška: Vypracovaná seminární práce na vybrané téma (viz níže) vrozsahu 5 - 6 stran.

Kritéria zkoušky

  • Práce v rozsahu: 5 - 6 stran.
  • Porozumění čtené knize (shrnutí hlavních bodů Lakoffovy práce relevantních pro daný problém): 30 %
  • Schopnost rozebrat vybraný problém vrámci teorie kognitivních modelů: 60%
  • Originalita řešení: 10%
  • Známkování: 1 = 81-100%, 2 = 61 - 80 %, 3 = 41 - 60 %, opakovat zkoušku - 0 - 40%

Navržené seminární práce

Lingvistika a fonetika: Srovnání teorie prototypů s pražským pojetím pojmů centra a periférie a příznakovosti, Foném jako prototypový jev, Aktuální členění a mentální prostory, Teorie kompozicionality a kognitivní modely

Filozofie: Foucaultova archeologie myšlení a kognitivní modely, Fenomenologie a kognitivní modely, Kognitivně modelový rozbor použití pojmu pravda ve filozofii,

Matematika a logika: Kognitivně modelový rozbor klasické logiky, Meze použití fuzzy logiky v kognitivní gramatice, Stochastické/konekcionistické modely jazyka a kognitivní gramatika

Psychologie: Kognitivní modely psychoterapie, Kognitivní reprezentace pojmů v klasických teoriích

Antropologie: Kognitivně modelový rozbor českého národního obrození, Kognitivně modelová interpretace Holého „Malý český člověk a velký český národ," Kognitivně modelový rozbor pojmů pravice a levice, Kognitivně modelový rozbor pojmu civilizace

Literární věda: Kognitivně modelový rozbor žánrů, Metaforický rozbor formálních prostředků (rým, aliterace)

Pedagogika/Andragogika: Metafory a scénáře a politický diskurz o školství, Kognitivně modelový rozbor přístupů ke zkoušení

Sylabus

Týden 1

21. 2. 2002

Úvod a cíle

Motivace

Rozdělení seminářů

Týden 2

28. 2. 2002

Předmluva, Kapitola 1 - O důležitosti kategorizace, Kapitola 2 - Od Wittgensteina k Roschové (Wittgenstein - Lounsbury)

Literatura: Kosko (1993, s. 67 - 85; 119 - 155; 254 - 264),
Jespersen (1928, s. 17 - 71), Sgall (2001)

Týden 3

7. 3. 2002

Kapitola 2 - Od Wittgensteina k Roschové (Berlin a Kay - Rosch)

Literatura: Marty (1918), Armstrong et al. (1995, s. 92 - 121)

Týden 4

14. 3. 2002

Kapitola 3 - Prototypové jevy v jazyce

Literatura: Taylor (1995, s. 173 - 234), Mathésius (1911), Karcevskij (1930), Travaux 1966 (s. 9 - 53 - Daneš, Vachek, Neústupný)

Týden 5

21. 3. 2002

Kapitola 4 - 5 - Idealizované kognitivní modely a Metonymické modely

Literatura: Friedrich (1991), Fonagy (1969), Bolinger (1985), Janda (1993, s. 25-39)

Týden 6

28. 3. 2002

Kapitola 6 - Radiální kategorie

Literatura: Kuryłowicz (1965), Sapir (1930), Deane (1992, s. 95 - 137)

Týden 7

4. 4. 2002

Kapitola 7 - 8 - Rysy, stereotypy a defaulty, Více o kognitivních modelech

Literatura: Lakoff (1991), Goldman (1991), Langacker (1997)

Týden 8

11. 4. 2002

Kapitola 9 - 10 - Obhájci klasického přístupu, Shrnutí

Literatura: Russell (1905)

Týden 9

18. 4. 2002

Kapitola 11, 12, 13 - Objektivistické paradigma, Proč nefunguje objektivistická metafyzika, Proč nefunguje objektivistický popis kognitivního systému

Literatura: Borecký (1998), Varela et al. (1992, s. 133 - 185), Braisby (1989)

Týden 10

25. 4. 2002

Kapitola 14, 15, 16 - Formalistický podnik, Putnamův teorém, Nový realismus

Literatura: Lakoff (1988)

Týden 11

2. 5. 2002

Kapitola 17 - 18 - Kognitivní sémantika, Whorf a relativismus

Literatura: Fauconnier (1995, s. 34 - 72)

Týden 12

9. 5. 2002

Kapitola 19 - 21 - Paradigma myšlení jako stroje, Matematika jako kognitivní aktivita, Shrnutí

Literatura: Montague (1973), Kamp a Partee (1989), Vopěnka (2001: s. 111 - 172)

Týden 13

16. 5. 2002

Případová studie 1 - Metaforický rozbor hněvu (anger)

Literatura: Miller (1979), Propp (1928), Foucalt (1962)

Týden 14

23. 5. 2002

Případová studie 2 - Předložka over

Literatura: Rudzka-Ostyn (1983)

Týden 15

30. 5. 2002

Shrnutí, prezentace prací

Doplňková literatura

Armstrong, F. D., W. C. Stokoe, S. E. Wilcox (1995) Gesture and the nature of language

Bolinger, D. (1985) The inherent iconicism of intonation (In Haiman ed. Iconicity in Syntax)

Borecký, V. (1998) K otázkám symbolické imaginace

Braisby, N. (1989) Situating word meaning (In Situation theoretic studies in psychology, language and logic)

Brooks, R. A. (1991) Intelligence without reason (MIT report)

Deane, P. D. (1992) Grammar in mind and brain: Exploration in cognitive syntax

Fauconnier, G. (1997) Mappings in thought and language

Fonagy, I. (1969) Métaphores d'intonation et changements d'intonation (In Bulletin de la Société de linguistique de Paris)

Foucault, M. (1962) Dějiny šílenství

Friedrich, P. (1991) Polytropy (In J. W. Fernandez ed. Beyond metaphor: The theory of tropes in anthropology)

Givón, T. (1985) Iconicity, isomorphism and non-arbitrary coding in syntax (In Haiman ed. Iconicity in Syntax)

Goldman, A. I. (1992) The psychology of folk psychology

Chomsky, N. (1971) Hloubková struktura, povrchová struktura a sémantická interpretace (In Studie z transformační gramatiky I.)

Jakobson, R. (1965) Hledání podstaty jazyka (In: Lingvistická poetika, Dvanáct esejů o jazyce)

Janda, L. (1993) A geography of case semantics: The Czech dative and the Russian instrumental

Jespersen, O. (1924) The philosophy of grammar

Kamp, H. a B. Partee (1989) Prototype theory and compositionality (draft manuscript)

Karcevskij, S. (1929) Asymetrický dualismus lingvistického znaku (In Principy strukturní syntaxe I. 1973)

Kosko, B. (1993) Fuzzy thinking

Kuryłowicz, J. (1965) Vývoj gramatických kategorií (In Dvanáct esejů o jazyce)

Lakoff, G. (1988) A suggestion for a linguistics with connectionist foundation

Lakoff, G. (1991) The invariance principle (In Cognitive Linguistics)

Lakoff, G. (1995) Moral politics

Langacker, R. (1987) Transitivity, case and grammatical relations: A cognitive grammar prospectus

Marty, A. (1918) O rozlišování gramatického, logického a psychologického subjektu (In Principy strukturní syntaxe III)

Mathésius, V. (1911) O potencionálnosti jevů jazykových

Montague, R. (1973) Správné zachycení kvantifikátorů běžné angličtiny (In Studie z transformační a formální gramatiky 1988)

Miller, G. A. (1979) Images and model, similes and metaphors (In Ortony)

Propp, J. V. (1928) Morfologie pohádky

Rudzka-Ostyn, B. (1983) Cognitive grammar and the structure of Dutch uit and Polish wy

Russell, B. (1905) O označení / On Denoting (In Logika, jazyk a věda, 1967)

Sapir, E. (1930) Totality

Sgall, P. (2001) Ohlédnutí pražského lingvisty za dvacátým stoletím (SaS, 4)

Vachek, J. (1967) Notes on one aspect of the internal structuration of the phonological system (In To Honor Roman Jakobson)

Taylor, J. R. (1995) Linguistic categorization

Travaux linguistiques de Prague 2, Les problèmes du centre et de la périphérie du sytème de la langue

Varela, F. J., E. Thompson, E. Rosch (1992) The embodied mind: Cognitive science and human experience

Vopěnka, P. (2001) Meditace o základech vědy

Otázky k úvodu a kapitole 1

  1. Jaké Lakoffovo tvrzení vás nejvíce překvapilo a proč? Co bude muset Lakoff ukázat, aby vás ve zbytku knihy přesvědčil o jeho správnosti?
  2. Zkuste najít příklad, kde klasická kategorizace funguje beze zbytku.
  3. Vůči které tradici se Lakoff vymezuje?
  4. Koho jmenuje jako důležité hráče v oblasti kategorizace?
  5. Vyberte jeden z klasických předpokladů na s. 3 a vysvětlete proč musí být odmítnut, bude-li odmítnuta klasická kategorizace.

Otázky k první části kapitoly 2

  1. Co mají společného lidi, které zmiňuje Lakoff jako svou inspiraci?
  2. Jaký význam přikládá Lakoff termínu rodinné podobnosti.
  3. Vymyslete analogický příklad Wittgensteinovu příkladu s kategorií hra.
  4. Vymyslete český příklad analogický Austinovu příkladu s kriketem.
  5. Jaký rodinný systém má česká rodina podle Lounsburyho (porovnejte současný a historický systém)?
  6. Uveďte příklad teorie nebo práce vám blízké, spoléhající na klasické kategorie.

Otázky k druhé části kapitoly 2

  1. Popište barevný systém češtiny nebo nějakého jiného vám známého jazyka.
  2. Uveďte několik dalších příkladů podobných Brownově kočce a květině, které odpovídají jeho popisu „první úrovně kategorizace". Vymyslete kontext, ve kterém by tyto příklady nemusely být případy bázových kategorií.
  3. Určete prototyp vybrané kategorie (město, učitel, počítač, žába apod.). Začněte odhadem a poté použijte některé experimentální metody Eleanor Rosch popsané na s. 8-9 - viz přílohu pro ukázku možného postupu.
  4. Zhodnoťte Sgallovo (2001) tvrzení, že prototypy odpovídají pojmům jako centrum a periferie, a příznakovost a nepříznakovost ve světle faktů o teorii prototypů. („...můžeme předpokládat, že centrum tvoří jazykové jevy bezpříznakové, prototypické." SaS LXII 4, s. 250)
  5. Jak by v různých fázích svého výzkumu interpretovala E. Rosch tvrzení „Pes je prototypem kategorie zvíře"? Jaké jsou další možné formulace tohoto výroku?

Otázky ke kapitole 3

  1. Je možné říci, že prototypický člen jazykové kategorie je vždy bezpříznakový?
  2. Popište palatalizaci v češtině (vana – ve vaně, kniha – v knize) jako prototypový jev.
  3. Daneš (1966) udává toto pořadí od centra k periferii pro kategorii odvozených slov: holubník, rybník, kurník, ratejna. Jaká kritéria aplikoval a je možné jiné pořadí na základě jiných předpokladů?
  4. Dokažte tvrzení, že kategorie substantiv vykazuje prototypové jevy, na příkladu z češtiny.
  5. V jakém smyslu je základní skladebná dvojice ze školské gramatiky prototypem?

Otázky ke kapitolám 4 a 5

  1. Vymyslete příklad analogický Fillmoreovu starému mládenci. Popište rozdíl mezi americkým a českým IKM starého mládence na základě Lakoffova rozšíření tohoto příkladu v kapitole 5.
  2. Popište IKM pojmu učitel (popř. jiného vám blízkého pojmu). Použijte všechny elementy popsané Lakoffem. Jak by bylo možné použít IKM k vysvětlení historických změn v použití tohoto pojmu (např. nižší společenská prestiž apod.)? Vezměte v potaz také pojmy jako ideál, vzor nebo vyčnívající příklad.
  3. Reinterpretujte nějaký běžně udávaný prototypový jev (např. z kapitol 2 a 3) v kontextu věty „Přes svou skutečnou existenci jsou struktury reprezentativnosti pouhými stíny kognitivních modelů."
  4. Popište alespoň pět případů, kde se metonymie používá pro něco jiného než místo zastupující instituci. Je zde relevantní rozdíl mezi metonymií a synekdochou? Ukažte Lakoffovy příklady, které by podle literární teorie (pars pro toto-synekdocha - totum pro parte-metonymie) byly spíše synekdochou než metonymií. Existují i přechodové případy?
  5. Jakým způsobem rozšiřuje pojem radiálních struktur myšlenku rodinných podobností? Jak by bylo možno rozebrat pojem hra za pomoci IKM s radiální strukturou?

Otázky ke kapitole 6

  1. Najděte české příklady obecných principů kategorizace na s. 3.
  2. Jak by Lakoff vysvětlil používání femininních koncovek k intenzifikaci nadávky v češtině (např. Petr je pěkná potvora. To je ale velkej trouba. Ty kluku nezbedná. - ne všechny tyto příklady jsou nutně ekvivalentní)? Lze odhalit v rodovém systému češtiny některé další jevy, které jsou analogické rozdělení klasifikátorů jazyka Dyirbal?
  3. Jak je možné pomocí kognitivních modelů (všech typů popsaných na s. 14 - 15) a pojmu lidová teorie interpretovat následující výroky Miloše Zemana (rozhovor pro BBC 7. 3. 2002, http://www.bbc.co.uk/czech/interview_archiv.shtml): Kdo pochopil výrok "Vykládat, že mám rád regionální samosprávu, ombudsmana nebo, dejme tomu, finanční prokuraturu, je totéž, jako kdyby Hitler řekl, mám rád všechny Židy." tak, že srovnávám Václava Klause s Hitlerem, „nezná základy elementární logiky." Zeman v rozhovoru dále říká „Použil jsem tohoto srovnání, ale to nebylo srovnání s Hitlerem." ... „ztotožňovat "similarity", tedy podobnost, s "identity", tedy s totožností, to je zase abeceda elementární logiky a já se velice omlouvám, ale je-li něco podobné, není to totožné." ... „Není hodný a zlý terorismus, je jen zlý terorismus a terorismus si, pane kolego, musíte definovat. Terorismus je, jednou větou, zabíjení civilních nevinných obětí pro politické účely a každý politik, který se proti tomuto zlu neozve, a my se můžeme bavit, jestli ty formulace mají být jemnější nebo ostřejší, to je otázka vkusu, je podle mého názoru člověk, který se v angličtině nazývá "appeaser", neboli usmiřovač."
  4. Jak by Lakoff reagoval na tuto definici kategorií „nejobecnější formy výpovědí, které jsou o nějakém předmětu vůbec možné" (Bohumil Geist, Psychologický slovník 1970, 2000)?
  5. O jaký typ jazykových univerzálií jde podle vašeho názoru Lakoffovi?

Otázky ke kapitolám 7 a 8

  1. Vymyslete dva další příklady, které lze dobře popsat pomocí rámců nebo stereotypů. Rozhodněte, zda je také možné je popsat pomocí vážených rysů.
  2. Najděte různé odborné a lidové modely (jak je popsal Lakoff s Gouldem pro biologii) pro jeden z oborů, v nichž je Lakoff sám předpokládá na s. 3 kap. 8. Zamyslete se nad tím, jestli „lidové teorie ... byly přeměněny v odborné teorie" nebo jestli jsou naopak odborné modely a teorie zdrojem těch lidových.
  3. Vymyslete vlastní příklad ke každému příkladu pojistky uvedenému v kapitole 8.
  4. Vymyslete další příklady, ve kterých nebudou fungovat Barwiseovy principy. Šlo by jeho myšlenky upravit tak, aby se vyhnul Lakoffově kritice?
  5. Uveďte alespoň tři další případy „metajazykové negace" a interpretujte je pomocí IKM tak, aby každý příklad odpovídal jednomu z typů vztahů mezi negací a kognitivním modelem.
  6. Co pro vás v tomto okamžiku znamenají kognitivní modely? Jak změnily váš pohled na kategorizaci? Co vám na nich ještě není jasné? Co byste rádi, aby k nim Lakoff ještě řekl?

Otázky ke kapitolám 9 a 10

  1. Uveďte nějaké typické příklady dvou centrálních předpokladů (alespoň dva pro každý) „informačně-procesního modelu mysli" uvedených na straně 1.
  2. Jak by bylo nutné upravit, rozšířit nebo kvalifikovat tyto dva výroky, aby se s nimi Lakoff mohl ztotožnit: 1) „Správný popis jazyka vyžaduje důsledné oddělování sémantiky a pragmatiky při analýze jazykových jevů." 2) „Skutečnost, že ‚dobré příklady složitých kategorií jsou často špatnými příklady jejich komponentových kategorií‘ (s. 3) popírá správnost analýzy kategorií v rámci teorie prototypů."
  3. Uveďte alespoň dva další příklady, kde nefunguje definice složeného výrazu průnikem množin (podobné těm na s. 5) a pokuste se je vysvětlit pomocí identifikačních procedur i kognitivních modelů. Jaký je rozdíl ve výsledcích rozboru? Jakou roli zde hraje pojem motivace?
  4. Vymyslete další příklad kategorizace (podobný tomu od Armstronga, Gleitman a Gleitmana, ale mimo oblast matematiky), kde neplatí JEVY = INTERPRETACE STRUKTURY, ale které budou s největší pravděpodobností vykazovat silné prototypové jevy.

Otázky ke kapitolám 11 a 12

  1. Rozeberte názory nějakého myslitele vám důvěrně známého, kterého by Lakoff považoval za objektivistu. V jakém smyslu se od objektivismu popsaného Lakoffem liší a  v čem tyto názory zastává. Sdílí také předpoklady základního realismu, jak je definuje Lakoff? Podívejte se jak na názory „metafyzické", tak „epistemologické". Srovnejte jeho/její tvrzení s Lakoffovými předpoklady. Lze najít styčné body?
  2. Je podle Bohumila Trnky Pražská lingvistická škola součástí objektivistické tradice, jak ji definuje Lakoff? Srovnejte tyto výroky (Trnka 1988): „... Nejde jim [PLK] tudíž ani o aplikaci logistických zákonů, matematických pojmů a výsledků jiných věd na zkoumání jazyků, o aplikaci vyžadující vždy dlouhou řadu nových termínů, nýbrž o zjišťování jazykové zákonitosti, jejíž formulace se nesmí příčit požadavkům logiky a matematiky." (s. 192) „Znakový vztah je logická relace." S vlastnostmi tranzitivnosti a asymetrie. (s. 9) „Obě entity, které jsou v označovacím vztahu, mají svou vlastní zákonitost, takže znak se může měnit, zatímco věc jím označená zůstává stejná (aspoň pro nás), a naopak..." (s. 193) „Lingvistická zákonitost předpokládá logickou a matematickou zákonitost, které však používá v zaměření na svůj cíl intersubjektivního dorozumění, který je cizí jak logice, tak matematice." (s. 12) „Jednotlivé roviny, obsahující jednotky, jež označují jednotky vyššího řádu jsou autonomní. Mezi jednotkou označující a jednotkou označovanou nemusí být mimo označování jiné rysy společné; v každém případě jsou však jednotky nižšího plánu voleny a ovlivňovány vyššími plány tak, aby byly vhodné pro označování těchto plánů." (s. 12) např. „Jednotkou syntaktického plánu je věta, jejíž analýzou dospíváme k protikladu podmět : predikát a k jiným ryze syntaktickým protikladům, které vytváří věta. ... Jednotkou promluvového plánu je promluva, jejíž analýzou dospíváme ke vztahu téma - jádro výpovědi." (s. 195) (kap 11 - 12)
  3. Proč zdůrazňuje Lakoff ‚ne jejich‘ ve větě „jejich jazyk a jeho (ne jejich) významy" v kap. 13?
  4. Popište český kognitivní model času a porovnejte ho s americkým, popsaným Lakoffem.
  5. Srovnej Lakoffův popis role lidové objektivistické teorie s Levi-Straussovým (1962, s. 26): „Každá civilizace má sklon přeceňovat objektivní orientaci svého myšlení, což znamená, že tato objektivní orientace nechybí nikdy." a (s. 27) „Magické myšlení se od vědy liší ani ne tak neznalostí nebo pomíjením determinismu, jako spíš tím, že požaduje determinismus naléhavěji a nesmlouvavěji, způsobem, který věda může hodnotit nanejvýš jako nerozumný a ukvapený." a „Pro etnografa tato (Sartrova) filozofie (stejně jako všechny filozofie ostatní) představuje etnografický dokument prvního řádu, jehož studium je nezbytné, chceme-li pochopit mytologii naší doby."(s. 342, pozn.)

Otázky ke kapitole 13

  1. Odpovídá popis Zubina a Köpckeho rodovému systému češtiny?
  2. Popište příklad nepřímé zkušenosti, kterou jste nedávno použili ve svém životě k tvorbě významuplných výroků a činností.
  3. Jaký je možný objektivistický protiargument k Lakoffovu tvrzení, že lidské instituce jsou odlišné od stromů a skal.

Otázky ke kapitolám 14 a 15

  1. ‚„Sémantika" je formální způsob, jak „naplnit významem" neinterpretované symboly ze „syntaxe".‘ Jak zapadá tento Lakoffův popis formální lingvistiky do jeho celkové kritiky formalismu? V kapitole 17 se pokusí navrhnout alternativu. Jak si myslíte, že by tato alternativa mohla vypadat na základě toho, co dosud o svém pojetí významu v této knize řekl?
  2. Jak se vztahuje Putnamova kritika formalismu k výroku J. Peregrina (1998, s. 39): „[Modelování jazyka nám poskytne] v určitých ohledech radikálně zjednodušenou ‚maketu‘, která nám dovolí vidět některé sémanticky relevantní charakteristiky a pravidelnosti jazyka, jež jinak zanikají ve změti jiných, z tohoto hlediska nepodstatných rysů. Nelze mu proto vytýkat, že se s tím, co modeluje, v některých ohledech nedá srovnávat (stejně tak jako nevyčítáme modelu bojového letadla, že ho lze rozšlápnout."?
  3. Vyplývá z kritéria „Význam částí nemůže být změněn, aniž by se změnil význam celku." to, že „Význam celku se skládá z významu svých částí?" Co vyplývá z obou z nich pro teorii významu a jazyka obecně?
  4. a) Jak lze podle různých pozic realismu různě interpretovat větu: „Poznání ve všech odborných vědách může do nekonečna pokračovati,..." (Dr. František Šeratský, Teorie poznání a vědy, Praha 1920, s. 1). b) Jakou interpretaci by navrhl sám Šeratský, když pokračuje: „...což je právě podstatou naší vědy [noetiky], proto můžeme si též o tomto našem poznávání utvořiti zvláštní vědu, neboť každá věda konec konců jest jen lidský výtvor, náležející našemu poznávajícímu já, bez něhož nemá smyslu." c) Jak by se k tomuto výroku postavil Lakoff?
  5. Jak řeší pro jazykovědu Lakoffův zkušenostní realismus následující Erhartovo dilema (Základy jazykovědy, 1984, s. 13, 1.3): „Méně snadná je odpověď na otázku, zda je jazyk ve své podstatě materiální, či není. Lze říci, že jazyk zaujímá v tomto ohledu zvláštní postavení: ve své zvukové složce je nepochybně materiální, na druhé straně je však těsně spjat se světem ideálna (s oblastí lidského vědomí)."

Otázky ke kapitolám 17 a 18

  1. Popište a srovnejte různé postupy, kterých Lakoff používá pro prezentaci dokladů na podporu svých argumentů (citát jiného výzkumu, strukturní analýza, kognitivní analýza, introspekce, interpolace, semi-korpusová analýza). Navrhněte další možnosti a výzkumné úkoly pro budoucnost.
  2. V jakém smyslu by mohly být obrazová schémata a bázové kategorie považovány za univerzálie? Jak se liší od jiných pojetí univerzálních kognitivních/jazykových principů?
  3. Jak by Lakoff odpověděl na výrok ranného Wittgensteina (1921), že „O čem nemůžeme mluvit, o tom musíme mlčet." (popř. že v pojmech neexistuje nic, co předtím nebylo v jazyce)? Jak se k tomu váže tento výrok: Erhart (1984, s. 16, 1.3.7) „Proces vzniku lidské řeči je nerozlučně spjat s počátky pojmového myšlení." Jak by Lakoff dále rozvedl tento výrok, aby byl v shodě s jeho pojetím univerzálií?
  4. Jak používá Lakoff pojmu arbitrární, motivovaný a předpověditelný (prediktabilní)? Srovnejte jeho použití s některými jinými teoriemi jazyka. (např. Saussure)
  5. Srovnejte atomismus (tj. pojetí, že celek se skládá z dále nedělitelných stavebních bloků a objevovat a popisovat tyto bloky je úkolem vědy) s pojmy „přímý a nepřímý význam."
  6. Vyberte si jeden z úkolů. Jaké pojetí univerzálií tyto příklady podporují a jaké by s nimi měla potíže Chomského univerzální gramatika a jiné modulární přístupy.

    a. Negace slova (pojmu) muset znamená absenci obligace (tj. nemuset), zatímco v angličtině znamená absenci svobody (tj. zákaz - must - must not -muset -nesmět). Vysvětlete tento rozdíl pomocí metonymického modelu a jeho obrazových schémat. Zkuste najít podobný příklad (např. bezcenný a priceless).

    b. Řekne-li Čech ‚posuneme schůzku o den dopředu‘, myslí tím např. změnu ze středy na čtvrtek. Angličan nebo Američan by ve stejném případě očekávali změnu ze středy na úterý. Jak je možné tento rozdíl vysvětlit předpokládáme-li, že obě kultury chápou čas metaforickou projekcí prostoru.
  7. Jak by Lakoff klasifikoval tuto pasáž: „Psychologicky je naše myšlení, odhlédneme-li od jeho vyjádření slovy pouhou amorfní a nezřetelnou masou. ... bez pomoci znaků bychom nebyli schopni od sebe rozlišit dvě ideje jasně a trvale. Sama o sobě je myšlenka jako mlhovina, kde nic není nutně vymezeno. Předem dané ideje neexistují a nic není zřetelného před objevením jazyka." (de Saussure 1916/198 s. 139). Spolu s její interpretací od de Maura: „Povšimněme si však, že zatímco v Sapir-Whorfově hypotéze myšlenka vně jazyka autonomně neexistuje, a jelikož jsou i jazyky rozdílné, mělo by to, co nazýváme myšlenkou, být od národa k národu také odlišné, de Saussurovo pojetí se těmto nepravděpodobným výsledkům vyhnulo, protože se spokojuje s prohlášením, že myšlenka je vně jazyka jazykově amorfní. Stejně jako de S. nepopírá, že existuje fonace nezávisle na jazycích ..., nepopírá ani, že existuje svět vjemů, ideace atd. nezávisle na jazycích a že ho může studovat psychologie ..." (ibid. s. 410)

Otázky ke kapitolám 19 a 20

  1. „Frekventovanost tohoto výrazu [pojem] svědčí o tom, že ho potřebujeme. Nejednoznačnost objasnění jeho významu svědčí o tom, že je nutné podat takové objasnění, které by respektovalo podstatné rysy společné nejrůznějším výkladům a které by bylo zároveň co možná přesné [sic!]." (Materna 2000, s. 11). ... „Pro teoreticky orientované studenty je tato užitečnost [knihy Svět pojmů a logika] nesporná, ale věřím i v její tzv. „praktickou" užitečnost. Konec konců zvládnout učební látku nemůžeme, „nezvládneme-li" příslušné pojmy." (op. cit.) Jak tyto výroky kombinují expertní a lidové představy o pojmu?
  2. „Není tomu tedy tak, že nedokonalost je příčinou neostrosti, ale že neostrost vykládáme jako nedokonalost." (Vopěnka 2001, s. 51) vs. „Nepřesnost není ve věcech, ale v lidech." (Newton Philosophiae Naturalis Principia Mathematica in Vopěnka 2001, s. 45). Srovnejte tyto dva výroky s Lakoffovou interpretací teorie prototypů.

Otázky k případové studii 1

  1. Najděte některé příklady reflexe metafory v kresleném humoru nebo dětském filmu.
  2. Porovnejte Lakoffův rozbor chtíče pro americkou kulturu s jinou kulturou. Např. právní systémy evropských zemí nebo např. některé předpisy v islámských zemích.
  3. Jakou roli hraje Lévi-Straussovo pojetí vnitřní logiky mýtů v porovnání s Lakoffovým pojetím motivovanosti v kognitivních modelech: „Je třeba vědět, jakou roli, čemu každá kultura přisoudila uvnitř určitého systému významů.“ (s. 84) a o logice totemických kategorizací (s. 60): Členy takové logiky mají paradoxní význam „jen z hlediska historie, která je vytvořila, ne z hlediska logiky, jíž slouží.“
  4. The Invariance Hypothesis: Metaphorical mappings preserve the cognitive topology (this is, the image-schema structure) of the source domain.” „Hypotéza invariance: Metaforická promítnutí zachovávají kognitivní topologii (tj. obrazově schématickou strukturu) zdrojové domény“ (s. 54) “…metaphors preserve inferential structure – at least certain kinds of inferential structure.” „…metafory zachovávají inferenční strukturu – nebo alespoň některé druhy inferenčních struktur.“ (s. 54) “All metaphorical mappings are partial. What is mapped preserves image-schematic structure, though not all image-schematic structure needs to be mapped. Furthermore, all forms of abstract inference, all details of image-schematic mappings, and all generic-level structure arise via the Invariance Hypothesis.” „Veškerá metaforická promítnutí jsou částečná. To, co se promítá zachovává obrazově schématickou strukturu, přestože ne všechna tato struktura se nutně musí promítat. Dále pak všechny podoby abstraktní inference, všechny detaily obrazově schématických promítnutí a veškerá struktura generické roviny povstávají prostřednictvím hypotézy invariance.“ (s. 72, Lakoff, G. 1990, The Invariance Hypothesis). Jaké doklady lze pro tuto silnou formu hypotézy invariance, která podle Lakoffa podléhá empirickému ověření, nalézt i v této jeho dřívější práci?
  5. Které dříve uvedené Lakoffovy teze tato případová teze doložila a které ještě zbývá doložit?
  6.  

Otázky k případové studii 2

  1. Je možné si představit kognitivní systém, kde by tři významy slova okno musely být vždy odlišeny?
  2. Co mají společného minimální varianty s minimálními páry z analýzy pomocí rysů?
  3. „Podle komputačního pohledu na myšlení aplikovaného na vizuální informace a mentální obraznost (Pylyshyn 1981) jsou mentálně reálné pouze takovéto propoziční reprezentace, zatímco obrazy reálné nejsou.“ Pokuste se najít paralelu mezi tímto postojem k mentálním reprezentacím a modulárně kognitivním pojetím jazyka. Zamyslete se nad tím jakou roli hraje formalismus v teorii v obou oblastech. Jaké stanovisko zastávají v obou případech Lakoff, Langacker a jiní?
  4. Zeptejte se alespoň 5ti lidí na obrazy a vědomosti, které si spojují s idiomem držet si někoho od těla. Snažte se o co nejpřesnější odpovědi. Jak mluvčí tyto obrazy používají při porozumění idiomů. Vezměte ještě nějaký jiný český idiom a zjistěte u stejných mluvčích, jaké obrazy a metafory se s ním spojují. Zamyslete se také nad gramatickými vlastnostmi tohoto idiomu. Najděte nějaký třetí idiom, se kterým se žádné obrazy nespojují, a který je alespoň do značné míry arbitrární. Ověřte tuto arbitrárnost na skutečných mluvčích.
  5. Jak Lakoff využívá klasické pojmy jako „struktura“ a „generativní“ v rámci vlastní teorie. Soustřeďte se obzvláště na použití formy „něco strukturuje něco“ a „něco generuje něco“?
  6. Které dříve uvedené Lakoffovy teze tato případová teze doložila a které ještě zbývá doložit?