Studijní materiály

Na jaře roku 2002 jsem spolu s doc. Zdeňkem Starým vedl na FF UK seminář nad tehdy se rodícím překladem. Pro tyto účely jsem vyvinul celou řadu studijních materiálů k vybraným kapitolám, které zde zveřejňuji v původní podobě spolu se sylabem semináře samotného, který mimo jiné obsahuje seznam studijní literatury. Pro obsáhlejší přehled viz sekci Současný stav kognitivní lingvistiky. Sekce Proč a jak číst Lakoffa pochází původně z doslovu vydaného s knihou.

Návštěvníci jsou zváni přidat k jednotlivým sekcím poznámky či dotazy.

Proč a jak číst Lakoffa

Proč a jak číst Lakoffa

Tuto knihu by si měl přečíst každý, kdo chce opravdu poctivě studovat lidské myšlení a jeho projevy v jazyce. Inspiraci v ní najdou všechny humanitní obory a nepochybně také mnoho oborů exaktních. Poučení si z knihy lze vzít v podstatě dvojí. Prvním je zpochybnění některých zavedených pravd (ve vědě i ve veřejném diskurzu) o všudypřítomnosti a nezvratnosti objektivistického přístupu, který je mnohdy zpřítomňováním zákona o vyloučení třetího (tj. něco tak buď je, nebo není), a uvědomění si dalekosáhlých důsledků tohoto zpochybnění pro naše myšlení o myšlení, ale i o společenském životě. Druhé možné poučení je více technické. Čtenář se dozví mnohé o kognitivní vědě a jejích disciplínách a ať už se k autorovým závěrům o nich bude stavět polemicky nebo ne, rozhodně nebude moct popřít jejich inspirativnost. Nakonec je tato práce užitečným příkladem anglosaského přístupu k akademické argumentaci a prezentaci, která pro mnohé čtenáře odkojené kontinentálním tradicionalismem může být trochu překvapivá.

Ženy, oheň a nebezpečné věci je však obsáhlé dílo, které zahrnuje celou řadu oborů, a proto (i přes jeho přístupný styl) není snadné přečíst ho na jedno (byť velmi dlouhé) posezení. V podstatě k tomu tato kniha ani není určena. Najdou-li si v ní své jak lingvisti či psychologové, tak antropologové či logici, je jasné, že ne všechny kapitoly pro ně budou stejně důležité. Jistě stojí za to ji přečíst celou, ale podle zájmu je možné věnovat jejím částem různé úsilí.

Slovníky pojmů

Zde jsou dva nárysy anglicko českých slovníčků pojmů vyskytujících se v knize. Oba tyto slovníky nereflektují poslední redakční úpravy. Vydaný překlad se tedy může v jednotlivostech lišit.

Slovníček Lakoffvých tezí

Anglicky

Česky

spatialization of form hypothesis

hypotéza prostorizace formy

metaphorical entailment

metaforické vyplývání

central metaphor

centrální metafora

epistemic correspondences

epistemiologické korespondence

folk theory

lidová teorie

metaphor

metafora

metonymy

metonymie

metaphoric metonymy

metaforická metonymie

metaphoric projection/mapping

metaforická projekce

to project

promítnout

correspondences

korespondence

basic-level metaphors

bázové metafory

constitutive metaphors

konstitutivní metafory

source domain

zdrojová doména

target domain

cílová doména

basic-level

bázový

invariance hypothesis

hypotéza invariance

mapping

projekce

motivation

motivace, motivovanost

common sense

zdravý rozum

natural category of senses

přirozená kategorie významů

experientialism

experiencialismus

experiential realism

zkušenostní realismus

experience

zkušenost

image schema

obrazové schéma

ICM Idealized cognitive model

IKM Idealizovaný kognitivní model

mental space

mentální prostor

PATH

TRAJEKTORIE

CONTAINER

NÁDOBA

landmark (LM)

orientační bod (LM)

trajector (TR)

trajektor (TR)

transformational link

transformační vazba

similarity link

podobnostní vazba

instance link

instanční vazba

JOURNEY

PUTOVÁNÍ, CESTA

image schema transformation

obrazově schématické transformace

imageable idioms

obrazové idiomy

conventional rich simages

konvenční bohaté obrazy

CONDUIT METAPHOR

METAFORA VEDENÍ

motivating links

motivující vazby

ecological location

ekologická lokalita

based-on relations

zakládající vztahy

performative subordinate clauses

performantivní vedlejší věty

syntactic amalgams

syntaktické amalgamy

technical formal system

technický formální systém

practical formal system

praktický formální systém

experiential gestalt

experienciální gestalt

central principles

centrální principy

lexical choice principle

princip výběru lexikálních jednotek

Slovníček termínů a víceznačných překladů

Anglicky

Česky

account

popis
vysvětlení

achievement of imagination

úsilí představivosti

adoptive mother

adoptivní matka

algorithmic devices

algoritmické postupy

prostředky

appropriate

příslušný

vhodný

asymmetry in generalization

asymetrie zobecňování

asymmetry in similarity ratings

asymetrie v hodnocení podobnosti

atomic weight

atomická váha

autonomic nervous system

autonomní nervový systém

background conditions

předpokládané podmínky

předpoklady

background knowledge

předchozí vědomosti

base model

základní model (bázový model)

base model

bázový model

basic color terms

základní barevná terminologie

basic level categories

základní kategorie

basic level categorization

kategorizace na základní rovině

bázová kategorizace

basic opposition model

základní protikladový model

biological mother

biologická matka

biological species concept

pojem biologického druhu

birth mother

rodná matka

bodily basis

tělesná podstata

bodily experience

tělesná zkušenost

brute facts and institutional facts

hrubá fakta a institucionální fakta

capacity

schopnost

category chaining

kategoriální řetězení

causation

kauzace

central

ústřední

centrality

centralita

ústřednost

chain of inference

řetězová reakce odvozování

odvození

chaining

řetězení

chaining principle

princip řetězení

choice of center

výběr centra

volba centra

classifier

klasifikátor

cluster model

svazkový model

clustering

svazkování

cognition

poznávání

kognitivní sytém

kognitivní procesy

vnímání???

cognition

poznání

teorie poznání

cognition

lidské poznávání

cognition

kognitivní procesy

lidský kognitivní aparát

cognitive processing

kognitivní procesování

cognitive reference points

kognitivní referenční body

cognitive science

kognitivní věda

color category

barevná kategorie

common sense

běžný

selský rozum

commonality

běžnost

complementation

rozdíl

komplementace

complex categorization

složitá kategorizace

composite prototype

kompozitní prototyp

computer science

computer science

conception

pojetí

conceptual categories

pojmové

konceptuální kategorie

conceptual primitives

primární pojmy

primitivní pojmy

conceptual system

pojmový systém

conceptualized

pojmově zpracovaný

CONDUIT metafor

metafora VEDENÍ

conjecture

předpoklad

conjunction

konjunkce

constitute

konstituovat

být základem

tvořit

contingent

případné

contrasting categories

kontrastní kategorie

conventional mental images

konvenční mentální obrazy

convergent, converging

konvergentní

corollary

důsledek

cross-categorization

mezi-uspořádání

cue validity

distinktivní hodnota rysu

default

základní hodnota

defaults

základní stavy

definitional and incidental properties

definiční a okolnostní vlastnosti

derived character

odvozené rysy

direct rating

přímé hodnocení

disembodied

nezávislý na těle

odtělesněný

doctrine of objectivist cognition

doktrína objektivistického kognitivního systému

?objektivistického poznávání

domain-of-experience principle

princip domény zkušenosti

embodied

vtělesněné

embodied in

být součástí

embodiment

vtělení

entailment

logický důsledek

enterprise

podnik

dobrodružství

environmental space

prostor prostředí

?ekologický prostor

essential and accidental

zásadní a náhodné

evidence

důkazy

doklady

data

výsledky bádání

experiential

zkušenostní

experiential realism

zkušenostní realismus

experimental paradigms

experimentální přístupy

extension

rozšíření

extenze

facial gestures

výrazy obličeje

faculty

schopnost

family resemblances

rodinné podobnosti

feature semantics

sémantika rysů

field

disciplína

figurative

figurativní

fit the world

odpovídat světu

zapadat do světa

splňovat

focal color

fokální barva

ohnisková barva

folk models

lidové modely

folk models of reference

lidové modely významu

folk theories of reference

lidové teorie odkazování / významu

folk theory

lidová teorie

form a basis for

založit něco na

foster mother

matka-pečovatelka

frame semantics

rámcová sémantika

frames

rámce

fuzzy

nejasný

fuzzy

gene pool

genetický fond

generativity

generativita

generator

generátor

genetic mother

genetická matka

gestalt perception

gestaltové vnímání

gin, rummy

???

given

platí-li

vzhledem k

podíváme-li se na

máme-li

daný

pro X

God's eye view

pohled božího oka

goodness of example

jak dobrým příkladem něco je

graded categories

odstupňované kategorie

graded category

stupňovaná kategorie

gradience

odstupňování

gradience

odstupňování

hedges

pojistky

holistic motor movement

holistický motorický pohyb

human perception

smyslové vnímání

human psychology

lidská psychologie

idea

pojem

porozumění

představa

image schemas

obrazová schémata

image-schema transformation

transformace obrazového schématu

image-schematic

obrazově schematické

imaginative

imaginativní

obrazotvorné

important-property principle

princip důležité vlastnosti

impose

uplatnit

zavést

vnutit

in terms of

z hlediska

vzhledem k

podle

prostřednitvím

in/of the world

skutečný

ve skutečnosti

ve světě

inconsequential

bezvýznamný

inference

závěr

odvození

vývod

inference

information processing psychology

psychologie zpracování informací

instantiation

instanciace

ztělesnění?

intellectual tools

intelektuální nástroje

intermediate level

meziúroveň

intersection

průnik

intuitions behind objectivism

intuice kolem objektivismu

is the norm

je normální

je běžné

standardní

issue

předmět debat

kinship

příbuzenské vztahy

knowledge

vědomosti

znalosti

vědění

poznání nebo vědění (kap. 16)

legal mother

zákonná matka

level of distinctive action

úroveň distinktivní činnosti

linking relative

spojující příbuzný

links

vazby

vztahy

propojení

links

vazby

literal

doslovný

local

lokální

locations

umístění

make sense of

zpracovávat

vysvětlit

pochopit

mapping

vazby

projekce

markedness

příznakovost

meaningful

smysluplné

významuplné

plnovýznamové

memorability

zapamatovatelnost

mental imagery

mentální obraznost

mentální obrazovost

mental representation

význam

mental spaces

mentální prostory

metaphoric extension

metaforické rozšíření

Metaphors we live by

Metafory, podle kterých žijeme

Metafory, kterými žijeme

mind

myšlení

mysl

minimal distinction principle

princip minimálního rozlišení

motivation

motivovanost

motivace

motor activities

motorické aktivity

myth-and-belief principle

princip mýtu a víry

natural categorization theory

teorie přirozené kategorizace

natural mother

přirozená matka

natural world

svět přírody

nature

přirozený svět

přirozenost

příroda

nodes

uzly

noncentral extensions

necentrální rozšíření

nonphysical world

nehmatatelný svět

notion

pojem

pojetí

nurturance

péče a starostlivost

objectively construed

objektivně konstruovány

obscure

nejasný a záhadný

one-to-one

přímo

operationally (defined)

jako činné elementy (definované)

operačně

organization

uspořádání

Parsimony Principle

princip úspornosti

part-whole organization

struktura vztahů mezi celkem a částmi

pattern

vzorec

rámec

pravidelnost

perceptual salience

percepční salience

personal communication

osobní rozhovor

phone

zvuk

physical objects

fyzické předměty (hmotný svět)

hmatatelné?

uchopitelné?

physical sciences

fyzikální vědy

physical reality

fyzická skutečnost

points of reference

referenční body

preexisting

dříve existující

primitives

primitivní pojmy

principal

převažující

principles of linguistic categorization

principy uspořádání jazykaF

production of examples

tvorba příkladů

propositions

proposice

prototype theory

teorie prototypů

prototype-based

založený na prototypech

reaction time

doba odpovědi

real world

skutečnost

reality

skutečnosti

realita

reason

rozum

myšlení

uvažování

rozumové procesy

reasoning

rozumové procesy

recent

novější, nový

reference point reasoning

uvažování pomocí referenčních bodů

uvažování založené na referenčních bodech

representativeness structure

struktura reprezentativnosti

research

výzkum

responsible science

zodpovědná věda

retooling

změna nástrojů

salient examples

vyčnívající příklady

scripts

scénáře

skewing

křivící

asymetrické

speciation

utváření druhů

species

druh

biologický druh

stand for

zastoupit

step mother

macecha (nevlastní matka)

study

studium

zkoumání

rozbor

subcategory

subkategorie

subdivision

podrozdělení

suggest

předkládat tezi

naznačovat

surrogate mother

náhradní matka

survey

shrnutí

technically

po formální stránce

techniques

postupy

the doctrine of natural kind terms

doktrína přirozených jmen druhů

The Fox

kmen Fox

to construct

sestrojit

to survey

sestavit přehled

underdetermined

určovaly nedostatečně, neúplně

union

sloučení

sjednocení

unwed mother

svobodná matka

variation

variace?

rozmanitost

veridical

zakládající se na pravdě

view

pohled

world-as-experienced

„svět, jak je zažíván"

value free

hodnotově neutrální

relation

vazba

vztah

true

pravdivý

opravdový

requirement

kritérium

podmínka

požadavek

\nable

přiměřený

dostatečný

rozumný

justified

oprávněný

ospravedlněný

meaningless

významuprostý

bez významu

bezvýznamný

miscellaneous

náhodný

defense

obhajoba

beliefs

věci, kterým věříme

belief system

systém toho, čemu věříme

experiential beliefs

to, čemu věříme na základě našich zkušeností

source domain

zdrojová doména

target domain

cílová doména

source-to-target mapping

vazba mezi zdrojem a cílem

metaphorical mapping

metaforická projekce

connectors

konektory

building-block structure

struktura (ze) stavebních bloků

imaginative devices

imaginativní prostředky

obrazotvorné

device

prostředek

initial state

výchozí stav

destination

destinace

místo určení

link schemas

vazební schémata

purpose

účel

záměr

cíl

higher-order category

kategorie vyššího řádu

element

prvek

element

ecological location

ekologické umístění

philosophical issues

filozofické ohledy

accord

soulad

resource

prostředek

in short

put briefly

in summary

stručně řečeno

bootstrapping operation

operace, kde musíme používat elementy, které mají být jejím výsledkem

HH - svépomocná operace

framed

orámováno

liberating

umožňuje oproštění od předsudků

variations

odlišnost

odchylky

(rozmanitost)

well structured

dobře strukturované

důkladně strukturované!!!

locus of variation

centrum odlišnosti

fixed

pevný

pevně daný

controlled

ovládaný

framing

rámcový

to frame

rámcovat

orámovat

presumably

lze předpokládat

action

akce

jednání

konání

čin

subtle

obratný

clue

záchytný bod

conjunction

sjednocení

position

teze

conceptualization capacity hypothesis

hypotéza schopnosti konceptualizace

arise

povstávat

vyvěrat

result

výsledek práce

grand

úžasný

fixed expressions

ustálená spojení

appeasement

uchlácholení

annoyance

iritace

insight

postřeh

context-bound specific conscious effortful rich images

kontextově zapuštěné [vázané na kontext] specifické vědomé úsilné bohaté obrazy

effortful

úsilné

functioning in space

nacházení se v prostoru

paragon

význačný příklad

Sylabus semináře

 

Co kategorie vypovídají o myšlení

Dominik Lukeš, doc. Zdeněk Starý

Cíle

V závěru semináře by účastníci měli být schopni:

  • popsat klasický přístup ke kategorizaci a srovnat jej skognitivně modelovou alternativou
  • zhodnotit úlohu vybraných teoretických směrů posledních padesáti let na vývoj kognitivní gramatiky
  • vysvětlit pozici kognitivní gramatiky vkognitivních vědách a akademickém diskurzu
  • použít pojmy prototyp, idealizovaný kognitivní model, mentální prostor, obrazové schéma, scénář, rámec, metaforická a metonymická projekce vrozboru konkrétních problémů
  • navrhnout interdisciplinární použití kognitivně modelového rozboru
  • zhodnotit význam Lakoffovy knihy zperspektivy české a světové lingvistické a filozofické tradice

Atestace

  • Zápočet: a) Účast na semináři (maximálně 3 absence) a vypracovaná cvičení; b) prezentace jednoho doplňkového textu.
  • Zkouška: Vypracovaná seminární práce na vybrané téma (viz níže) vrozsahu 5 - 6 stran.

Kritéria zkoušky

  • Práce v rozsahu: 5 - 6 stran.
  • Porozumění čtené knize (shrnutí hlavních bodů Lakoffovy práce relevantních pro daný problém): 30 %
  • Schopnost rozebrat vybraný problém vrámci teorie kognitivních modelů: 60%
  • Originalita řešení: 10%
  • Známkování: 1 = 81-100%, 2 = 61 - 80 %, 3 = 41 - 60 %, opakovat zkoušku - 0 - 40%

Navržené seminární práce

Lingvistika a fonetika: Srovnání teorie prototypů s pražským pojetím pojmů centra a periférie a příznakovosti, Foném jako prototypový jev, Aktuální členění a mentální prostory, Teorie kompozicionality a kognitivní modely

Filozofie: Foucaultova archeologie myšlení a kognitivní modely, Fenomenologie a kognitivní modely, Kognitivně modelový rozbor použití pojmu pravda ve filozofii,

Matematika a logika: Kognitivně modelový rozbor klasické logiky, Meze použití fuzzy logiky v kognitivní gramatice, Stochastické/konekcionistické modely jazyka a kognitivní gramatika

Psychologie: Kognitivní modely psychoterapie, Kognitivní reprezentace pojmů v klasických teoriích

Antropologie: Kognitivně modelový rozbor českého národního obrození, Kognitivně modelová interpretace Holého „Malý český člověk a velký český národ," Kognitivně modelový rozbor pojmů pravice a levice, Kognitivně modelový rozbor pojmu civilizace

Literární věda: Kognitivně modelový rozbor žánrů, Metaforický rozbor formálních prostředků (rým, aliterace)

Pedagogika/Andragogika: Metafory a scénáře a politický diskurz o školství, Kognitivně modelový rozbor přístupů ke zkoušení

Sylabus

Týden 1

21. 2. 2002

Úvod a cíle

Motivace

Rozdělení seminářů

Týden 2

28. 2. 2002

Předmluva, Kapitola 1 - O důležitosti kategorizace, Kapitola 2 - Od Wittgensteina k Roschové (Wittgenstein - Lounsbury)

Literatura: Kosko (1993, s. 67 - 85; 119 - 155; 254 - 264),
Jespersen (1928, s. 17 - 71), Sgall (2001)

Týden 3

7. 3. 2002

Kapitola 2 - Od Wittgensteina k Roschové (Berlin a Kay - Rosch)

Literatura: Marty (1918), Armstrong et al. (1995, s. 92 - 121)

Týden 4

14. 3. 2002

Kapitola 3 - Prototypové jevy v jazyce

Literatura: Taylor (1995, s. 173 - 234), Mathésius (1911), Karcevskij (1930), Travaux 1966 (s. 9 - 53 - Daneš, Vachek, Neústupný)

Týden 5

21. 3. 2002

Kapitola 4 - 5 - Idealizované kognitivní modely a Metonymické modely

Literatura: Friedrich (1991), Fonagy (1969), Bolinger (1985), Janda (1993, s. 25-39)

Týden 6

28. 3. 2002

Kapitola 6 - Radiální kategorie

Literatura: Kuryłowicz (1965), Sapir (1930), Deane (1992, s. 95 - 137)

Týden 7

4. 4. 2002

Kapitola 7 - 8 - Rysy, stereotypy a defaulty, Více o kognitivních modelech

Literatura: Lakoff (1991), Goldman (1991), Langacker (1997)

Týden 8

11. 4. 2002

Kapitola 9 - 10 - Obhájci klasického přístupu, Shrnutí

Literatura: Russell (1905)

Týden 9

18. 4. 2002

Kapitola 11, 12, 13 - Objektivistické paradigma, Proč nefunguje objektivistická metafyzika, Proč nefunguje objektivistický popis kognitivního systému

Literatura: Borecký (1998), Varela et al. (1992, s. 133 - 185), Braisby (1989)

Týden 10

25. 4. 2002

Kapitola 14, 15, 16 - Formalistický podnik, Putnamův teorém, Nový realismus

Literatura: Lakoff (1988)

Týden 11

2. 5. 2002

Kapitola 17 - 18 - Kognitivní sémantika, Whorf a relativismus

Literatura: Fauconnier (1995, s. 34 - 72)

Týden 12

9. 5. 2002

Kapitola 19 - 21 - Paradigma myšlení jako stroje, Matematika jako kognitivní aktivita, Shrnutí

Literatura: Montague (1973), Kamp a Partee (1989), Vopěnka (2001: s. 111 - 172)

Týden 13

16. 5. 2002

Případová studie 1 - Metaforický rozbor hněvu (anger)

Literatura: Miller (1979), Propp (1928), Foucalt (1962)

Týden 14

23. 5. 2002

Případová studie 2 - Předložka over

Literatura: Rudzka-Ostyn (1983)

Týden 15

30. 5. 2002

Shrnutí, prezentace prací

Doplňková literatura

Armstrong, F. D., W. C. Stokoe, S. E. Wilcox (1995) Gesture and the nature of language

Bolinger, D. (1985) The inherent iconicism of intonation (In Haiman ed. Iconicity in Syntax)

Borecký, V. (1998) K otázkám symbolické imaginace

Braisby, N. (1989) Situating word meaning (In Situation theoretic studies in psychology, language and logic)

Brooks, R. A. (1991) Intelligence without reason (MIT report)

Deane, P. D. (1992) Grammar in mind and brain: Exploration in cognitive syntax

Fauconnier, G. (1997) Mappings in thought and language

Fonagy, I. (1969) Métaphores d'intonation et changements d'intonation (In Bulletin de la Société de linguistique de Paris)

Foucault, M. (1962) Dějiny šílenství

Friedrich, P. (1991) Polytropy (In J. W. Fernandez ed. Beyond metaphor: The theory of tropes in anthropology)

Givón, T. (1985) Iconicity, isomorphism and non-arbitrary coding in syntax (In Haiman ed. Iconicity in Syntax)

Goldman, A. I. (1992) The psychology of folk psychology

Chomsky, N. (1971) Hloubková struktura, povrchová struktura a sémantická interpretace (In Studie z transformační gramatiky I.)

Jakobson, R. (1965) Hledání podstaty jazyka (In: Lingvistická poetika, Dvanáct esejů o jazyce)

Janda, L. (1993) A geography of case semantics: The Czech dative and the Russian instrumental

Jespersen, O. (1924) The philosophy of grammar

Kamp, H. a B. Partee (1989) Prototype theory and compositionality (draft manuscript)

Karcevskij, S. (1929) Asymetrický dualismus lingvistického znaku (In Principy strukturní syntaxe I. 1973)

Kosko, B. (1993) Fuzzy thinking

Kuryłowicz, J. (1965) Vývoj gramatických kategorií (In Dvanáct esejů o jazyce)

Lakoff, G. (1988) A suggestion for a linguistics with connectionist foundation

Lakoff, G. (1991) The invariance principle (In Cognitive Linguistics)

Lakoff, G. (1995) Moral politics

Langacker, R. (1987) Transitivity, case and grammatical relations: A cognitive grammar prospectus

Marty, A. (1918) O rozlišování gramatického, logického a psychologického subjektu (In Principy strukturní syntaxe III)

Mathésius, V. (1911) O potencionálnosti jevů jazykových

Montague, R. (1973) Správné zachycení kvantifikátorů běžné angličtiny (In Studie z transformační a formální gramatiky 1988)

Miller, G. A. (1979) Images and model, similes and metaphors (In Ortony)

Propp, J. V. (1928) Morfologie pohádky

Rudzka-Ostyn, B. (1983) Cognitive grammar and the structure of Dutch uit and Polish wy

Russell, B. (1905) O označení / On Denoting (In Logika, jazyk a věda, 1967)

Sapir, E. (1930) Totality

Sgall, P. (2001) Ohlédnutí pražského lingvisty za dvacátým stoletím (SaS, 4)

Vachek, J. (1967) Notes on one aspect of the internal structuration of the phonological system (In To Honor Roman Jakobson)

Taylor, J. R. (1995) Linguistic categorization

Travaux linguistiques de Prague 2, Les problèmes du centre et de la périphérie du sytème de la langue

Varela, F. J., E. Thompson, E. Rosch (1992) The embodied mind: Cognitive science and human experience

Vopěnka, P. (2001) Meditace o základech vědy

Otázky k úvodu a kapitole 1

  1. Jaké Lakoffovo tvrzení vás nejvíce překvapilo a proč? Co bude muset Lakoff ukázat, aby vás ve zbytku knihy přesvědčil o jeho správnosti?
  2. Zkuste najít příklad, kde klasická kategorizace funguje beze zbytku.
  3. Vůči které tradici se Lakoff vymezuje?
  4. Koho jmenuje jako důležité hráče v oblasti kategorizace?
  5. Vyberte jeden z klasických předpokladů na s. 3 a vysvětlete proč musí být odmítnut, bude-li odmítnuta klasická kategorizace.

Otázky k první části kapitoly 2

  1. Co mají společného lidi, které zmiňuje Lakoff jako svou inspiraci?
  2. Jaký význam přikládá Lakoff termínu rodinné podobnosti.
  3. Vymyslete analogický příklad Wittgensteinovu příkladu s kategorií hra.
  4. Vymyslete český příklad analogický Austinovu příkladu s kriketem.
  5. Jaký rodinný systém má česká rodina podle Lounsburyho (porovnejte současný a historický systém)?
  6. Uveďte příklad teorie nebo práce vám blízké, spoléhající na klasické kategorie.

Otázky k druhé části kapitoly 2

  1. Popište barevný systém češtiny nebo nějakého jiného vám známého jazyka.
  2. Uveďte několik dalších příkladů podobných Brownově kočce a květině, které odpovídají jeho popisu „první úrovně kategorizace". Vymyslete kontext, ve kterém by tyto příklady nemusely být případy bázových kategorií.
  3. Určete prototyp vybrané kategorie (město, učitel, počítač, žába apod.). Začněte odhadem a poté použijte některé experimentální metody Eleanor Rosch popsané na s. 8-9 - viz přílohu pro ukázku možného postupu.
  4. Zhodnoťte Sgallovo (2001) tvrzení, že prototypy odpovídají pojmům jako centrum a periferie, a příznakovost a nepříznakovost ve světle faktů o teorii prototypů. („...můžeme předpokládat, že centrum tvoří jazykové jevy bezpříznakové, prototypické." SaS LXII 4, s. 250)
  5. Jak by v různých fázích svého výzkumu interpretovala E. Rosch tvrzení „Pes je prototypem kategorie zvíře"? Jaké jsou další možné formulace tohoto výroku?

Otázky ke kapitole 3

  1. Je možné říci, že prototypický člen jazykové kategorie je vždy bezpříznakový?
  2. Popište palatalizaci v češtině (vana – ve vaně, kniha – v knize) jako prototypový jev.
  3. Daneš (1966) udává toto pořadí od centra k periferii pro kategorii odvozených slov: holubník, rybník, kurník, ratejna. Jaká kritéria aplikoval a je možné jiné pořadí na základě jiných předpokladů?
  4. Dokažte tvrzení, že kategorie substantiv vykazuje prototypové jevy, na příkladu z češtiny.
  5. V jakém smyslu je základní skladebná dvojice ze školské gramatiky prototypem?

Otázky ke kapitolám 4 a 5

  1. Vymyslete příklad analogický Fillmoreovu starému mládenci. Popište rozdíl mezi americkým a českým IKM starého mládence na základě Lakoffova rozšíření tohoto příkladu v kapitole 5.
  2. Popište IKM pojmu učitel (popř. jiného vám blízkého pojmu). Použijte všechny elementy popsané Lakoffem. Jak by bylo možné použít IKM k vysvětlení historických změn v použití tohoto pojmu (např. nižší společenská prestiž apod.)? Vezměte v potaz také pojmy jako ideál, vzor nebo vyčnívající příklad.
  3. Reinterpretujte nějaký běžně udávaný prototypový jev (např. z kapitol 2 a 3) v kontextu věty „Přes svou skutečnou existenci jsou struktury reprezentativnosti pouhými stíny kognitivních modelů."
  4. Popište alespoň pět případů, kde se metonymie používá pro něco jiného než místo zastupující instituci. Je zde relevantní rozdíl mezi metonymií a synekdochou? Ukažte Lakoffovy příklady, které by podle literární teorie (pars pro toto-synekdocha - totum pro parte-metonymie) byly spíše synekdochou než metonymií. Existují i přechodové případy?
  5. Jakým způsobem rozšiřuje pojem radiálních struktur myšlenku rodinných podobností? Jak by bylo možno rozebrat pojem hra za pomoci IKM s radiální strukturou?

Otázky ke kapitole 6

  1. Najděte české příklady obecných principů kategorizace na s. 3.
  2. Jak by Lakoff vysvětlil používání femininních koncovek k intenzifikaci nadávky v češtině (např. Petr je pěkná potvora. To je ale velkej trouba. Ty kluku nezbedná. - ne všechny tyto příklady jsou nutně ekvivalentní)? Lze odhalit v rodovém systému češtiny některé další jevy, které jsou analogické rozdělení klasifikátorů jazyka Dyirbal?
  3. Jak je možné pomocí kognitivních modelů (všech typů popsaných na s. 14 - 15) a pojmu lidová teorie interpretovat následující výroky Miloše Zemana (rozhovor pro BBC 7. 3. 2002, http://www.bbc.co.uk/czech/interview_archiv.shtml): Kdo pochopil výrok "Vykládat, že mám rád regionální samosprávu, ombudsmana nebo, dejme tomu, finanční prokuraturu, je totéž, jako kdyby Hitler řekl, mám rád všechny Židy." tak, že srovnávám Václava Klause s Hitlerem, „nezná základy elementární logiky." Zeman v rozhovoru dále říká „Použil jsem tohoto srovnání, ale to nebylo srovnání s Hitlerem." ... „ztotožňovat "similarity", tedy podobnost, s "identity", tedy s totožností, to je zase abeceda elementární logiky a já se velice omlouvám, ale je-li něco podobné, není to totožné." ... „Není hodný a zlý terorismus, je jen zlý terorismus a terorismus si, pane kolego, musíte definovat. Terorismus je, jednou větou, zabíjení civilních nevinných obětí pro politické účely a každý politik, který se proti tomuto zlu neozve, a my se můžeme bavit, jestli ty formulace mají být jemnější nebo ostřejší, to je otázka vkusu, je podle mého názoru člověk, který se v angličtině nazývá "appeaser", neboli usmiřovač."
  4. Jak by Lakoff reagoval na tuto definici kategorií „nejobecnější formy výpovědí, které jsou o nějakém předmětu vůbec možné" (Bohumil Geist, Psychologický slovník 1970, 2000)?
  5. O jaký typ jazykových univerzálií jde podle vašeho názoru Lakoffovi?

Otázky ke kapitolám 7 a 8

  1. Vymyslete dva další příklady, které lze dobře popsat pomocí rámců nebo stereotypů. Rozhodněte, zda je také možné je popsat pomocí vážených rysů.
  2. Najděte různé odborné a lidové modely (jak je popsal Lakoff s Gouldem pro biologii) pro jeden z oborů, v nichž je Lakoff sám předpokládá na s. 3 kap. 8. Zamyslete se nad tím, jestli „lidové teorie ... byly přeměněny v odborné teorie" nebo jestli jsou naopak odborné modely a teorie zdrojem těch lidových.
  3. Vymyslete vlastní příklad ke každému příkladu pojistky uvedenému v kapitole 8.
  4. Vymyslete další příklady, ve kterých nebudou fungovat Barwiseovy principy. Šlo by jeho myšlenky upravit tak, aby se vyhnul Lakoffově kritice?
  5. Uveďte alespoň tři další případy „metajazykové negace" a interpretujte je pomocí IKM tak, aby každý příklad odpovídal jednomu z typů vztahů mezi negací a kognitivním modelem.
  6. Co pro vás v tomto okamžiku znamenají kognitivní modely? Jak změnily váš pohled na kategorizaci? Co vám na nich ještě není jasné? Co byste rádi, aby k nim Lakoff ještě řekl?

Otázky ke kapitolám 9 a 10

  1. Uveďte nějaké typické příklady dvou centrálních předpokladů (alespoň dva pro každý) „informačně-procesního modelu mysli" uvedených na straně 1.
  2. Jak by bylo nutné upravit, rozšířit nebo kvalifikovat tyto dva výroky, aby se s nimi Lakoff mohl ztotožnit: 1) „Správný popis jazyka vyžaduje důsledné oddělování sémantiky a pragmatiky při analýze jazykových jevů." 2) „Skutečnost, že ‚dobré příklady složitých kategorií jsou často špatnými příklady jejich komponentových kategorií‘ (s. 3) popírá správnost analýzy kategorií v rámci teorie prototypů."
  3. Uveďte alespoň dva další příklady, kde nefunguje definice složeného výrazu průnikem množin (podobné těm na s. 5) a pokuste se je vysvětlit pomocí identifikačních procedur i kognitivních modelů. Jaký je rozdíl ve výsledcích rozboru? Jakou roli zde hraje pojem motivace?
  4. Vymyslete další příklad kategorizace (podobný tomu od Armstronga, Gleitman a Gleitmana, ale mimo oblast matematiky), kde neplatí JEVY = INTERPRETACE STRUKTURY, ale které budou s největší pravděpodobností vykazovat silné prototypové jevy.

Otázky ke kapitolám 11 a 12

  1. Rozeberte názory nějakého myslitele vám důvěrně známého, kterého by Lakoff považoval za objektivistu. V jakém smyslu se od objektivismu popsaného Lakoffem liší a  v čem tyto názory zastává. Sdílí také předpoklady základního realismu, jak je definuje Lakoff? Podívejte se jak na názory „metafyzické", tak „epistemologické". Srovnejte jeho/její tvrzení s Lakoffovými předpoklady. Lze najít styčné body?
  2. Je podle Bohumila Trnky Pražská lingvistická škola součástí objektivistické tradice, jak ji definuje Lakoff? Srovnejte tyto výroky (Trnka 1988): „... Nejde jim [PLK] tudíž ani o aplikaci logistických zákonů, matematických pojmů a výsledků jiných věd na zkoumání jazyků, o aplikaci vyžadující vždy dlouhou řadu nových termínů, nýbrž o zjišťování jazykové zákonitosti, jejíž formulace se nesmí příčit požadavkům logiky a matematiky." (s. 192) „Znakový vztah je logická relace." S vlastnostmi tranzitivnosti a asymetrie. (s. 9) „Obě entity, které jsou v označovacím vztahu, mají svou vlastní zákonitost, takže znak se může měnit, zatímco věc jím označená zůstává stejná (aspoň pro nás), a naopak..." (s. 193) „Lingvistická zákonitost předpokládá logickou a matematickou zákonitost, které však používá v zaměření na svůj cíl intersubjektivního dorozumění, který je cizí jak logice, tak matematice." (s. 12) „Jednotlivé roviny, obsahující jednotky, jež označují jednotky vyššího řádu jsou autonomní. Mezi jednotkou označující a jednotkou označovanou nemusí být mimo označování jiné rysy společné; v každém případě jsou však jednotky nižšího plánu voleny a ovlivňovány vyššími plány tak, aby byly vhodné pro označování těchto plánů." (s. 12) např. „Jednotkou syntaktického plánu je věta, jejíž analýzou dospíváme k protikladu podmět : predikát a k jiným ryze syntaktickým protikladům, které vytváří věta. ... Jednotkou promluvového plánu je promluva, jejíž analýzou dospíváme ke vztahu téma - jádro výpovědi." (s. 195) (kap 11 - 12)
  3. Proč zdůrazňuje Lakoff ‚ne jejich‘ ve větě „jejich jazyk a jeho (ne jejich) významy" v kap. 13?
  4. Popište český kognitivní model času a porovnejte ho s americkým, popsaným Lakoffem.
  5. Srovnej Lakoffův popis role lidové objektivistické teorie s Levi-Straussovým (1962, s. 26): „Každá civilizace má sklon přeceňovat objektivní orientaci svého myšlení, což znamená, že tato objektivní orientace nechybí nikdy." a (s. 27) „Magické myšlení se od vědy liší ani ne tak neznalostí nebo pomíjením determinismu, jako spíš tím, že požaduje determinismus naléhavěji a nesmlouvavěji, způsobem, který věda může hodnotit nanejvýš jako nerozumný a ukvapený." a „Pro etnografa tato (Sartrova) filozofie (stejně jako všechny filozofie ostatní) představuje etnografický dokument prvního řádu, jehož studium je nezbytné, chceme-li pochopit mytologii naší doby."(s. 342, pozn.)

Otázky ke kapitole 13

  1. Odpovídá popis Zubina a Köpckeho rodovému systému češtiny?
  2. Popište příklad nepřímé zkušenosti, kterou jste nedávno použili ve svém životě k tvorbě významuplných výroků a činností.
  3. Jaký je možný objektivistický protiargument k Lakoffovu tvrzení, že lidské instituce jsou odlišné od stromů a skal.

Otázky ke kapitolám 14 a 15

  1. ‚„Sémantika" je formální způsob, jak „naplnit významem" neinterpretované symboly ze „syntaxe".‘ Jak zapadá tento Lakoffův popis formální lingvistiky do jeho celkové kritiky formalismu? V kapitole 17 se pokusí navrhnout alternativu. Jak si myslíte, že by tato alternativa mohla vypadat na základě toho, co dosud o svém pojetí významu v této knize řekl?
  2. Jak se vztahuje Putnamova kritika formalismu k výroku J. Peregrina (1998, s. 39): „[Modelování jazyka nám poskytne] v určitých ohledech radikálně zjednodušenou ‚maketu‘, která nám dovolí vidět některé sémanticky relevantní charakteristiky a pravidelnosti jazyka, jež jinak zanikají ve změti jiných, z tohoto hlediska nepodstatných rysů. Nelze mu proto vytýkat, že se s tím, co modeluje, v některých ohledech nedá srovnávat (stejně tak jako nevyčítáme modelu bojového letadla, že ho lze rozšlápnout."?
  3. Vyplývá z kritéria „Význam částí nemůže být změněn, aniž by se změnil význam celku." to, že „Význam celku se skládá z významu svých částí?" Co vyplývá z obou z nich pro teorii významu a jazyka obecně?
  4. a) Jak lze podle různých pozic realismu různě interpretovat větu: „Poznání ve všech odborných vědách může do nekonečna pokračovati,..." (Dr. František Šeratský, Teorie poznání a vědy, Praha 1920, s. 1). b) Jakou interpretaci by navrhl sám Šeratský, když pokračuje: „...což je právě podstatou naší vědy [noetiky], proto můžeme si též o tomto našem poznávání utvořiti zvláštní vědu, neboť každá věda konec konců jest jen lidský výtvor, náležející našemu poznávajícímu já, bez něhož nemá smyslu." c) Jak by se k tomuto výroku postavil Lakoff?
  5. Jak řeší pro jazykovědu Lakoffův zkušenostní realismus následující Erhartovo dilema (Základy jazykovědy, 1984, s. 13, 1.3): „Méně snadná je odpověď na otázku, zda je jazyk ve své podstatě materiální, či není. Lze říci, že jazyk zaujímá v tomto ohledu zvláštní postavení: ve své zvukové složce je nepochybně materiální, na druhé straně je však těsně spjat se světem ideálna (s oblastí lidského vědomí)."

Otázky ke kapitolám 17 a 18

  1. Popište a srovnejte různé postupy, kterých Lakoff používá pro prezentaci dokladů na podporu svých argumentů (citát jiného výzkumu, strukturní analýza, kognitivní analýza, introspekce, interpolace, semi-korpusová analýza). Navrhněte další možnosti a výzkumné úkoly pro budoucnost.
  2. V jakém smyslu by mohly být obrazová schémata a bázové kategorie považovány za univerzálie? Jak se liší od jiných pojetí univerzálních kognitivních/jazykových principů?
  3. Jak by Lakoff odpověděl na výrok ranného Wittgensteina (1921), že „O čem nemůžeme mluvit, o tom musíme mlčet." (popř. že v pojmech neexistuje nic, co předtím nebylo v jazyce)? Jak se k tomu váže tento výrok: Erhart (1984, s. 16, 1.3.7) „Proces vzniku lidské řeči je nerozlučně spjat s počátky pojmového myšlení." Jak by Lakoff dále rozvedl tento výrok, aby byl v shodě s jeho pojetím univerzálií?
  4. Jak používá Lakoff pojmu arbitrární, motivovaný a předpověditelný (prediktabilní)? Srovnejte jeho použití s některými jinými teoriemi jazyka. (např. Saussure)
  5. Srovnejte atomismus (tj. pojetí, že celek se skládá z dále nedělitelných stavebních bloků a objevovat a popisovat tyto bloky je úkolem vědy) s pojmy „přímý a nepřímý význam."
  6. Vyberte si jeden z úkolů. Jaké pojetí univerzálií tyto příklady podporují a jaké by s nimi měla potíže Chomského univerzální gramatika a jiné modulární přístupy.

    a. Negace slova (pojmu) muset znamená absenci obligace (tj. nemuset), zatímco v angličtině znamená absenci svobody (tj. zákaz - must - must not -muset -nesmět). Vysvětlete tento rozdíl pomocí metonymického modelu a jeho obrazových schémat. Zkuste najít podobný příklad (např. bezcenný a priceless).

    b. Řekne-li Čech ‚posuneme schůzku o den dopředu‘, myslí tím např. změnu ze středy na čtvrtek. Angličan nebo Američan by ve stejném případě očekávali změnu ze středy na úterý. Jak je možné tento rozdíl vysvětlit předpokládáme-li, že obě kultury chápou čas metaforickou projekcí prostoru.
  7. Jak by Lakoff klasifikoval tuto pasáž: „Psychologicky je naše myšlení, odhlédneme-li od jeho vyjádření slovy pouhou amorfní a nezřetelnou masou. ... bez pomoci znaků bychom nebyli schopni od sebe rozlišit dvě ideje jasně a trvale. Sama o sobě je myšlenka jako mlhovina, kde nic není nutně vymezeno. Předem dané ideje neexistují a nic není zřetelného před objevením jazyka." (de Saussure 1916/198 s. 139). Spolu s její interpretací od de Maura: „Povšimněme si však, že zatímco v Sapir-Whorfově hypotéze myšlenka vně jazyka autonomně neexistuje, a jelikož jsou i jazyky rozdílné, mělo by to, co nazýváme myšlenkou, být od národa k národu také odlišné, de Saussurovo pojetí se těmto nepravděpodobným výsledkům vyhnulo, protože se spokojuje s prohlášením, že myšlenka je vně jazyka jazykově amorfní. Stejně jako de S. nepopírá, že existuje fonace nezávisle na jazycích ..., nepopírá ani, že existuje svět vjemů, ideace atd. nezávisle na jazycích a že ho může studovat psychologie ..." (ibid. s. 410)

Otázky ke kapitolám 19 a 20

  1. „Frekventovanost tohoto výrazu [pojem] svědčí o tom, že ho potřebujeme. Nejednoznačnost objasnění jeho významu svědčí o tom, že je nutné podat takové objasnění, které by respektovalo podstatné rysy společné nejrůznějším výkladům a které by bylo zároveň co možná přesné [sic!]." (Materna 2000, s. 11). ... „Pro teoreticky orientované studenty je tato užitečnost [knihy Svět pojmů a logika] nesporná, ale věřím i v její tzv. „praktickou" užitečnost. Konec konců zvládnout učební látku nemůžeme, „nezvládneme-li" příslušné pojmy." (op. cit.) Jak tyto výroky kombinují expertní a lidové představy o pojmu?
  2. „Není tomu tedy tak, že nedokonalost je příčinou neostrosti, ale že neostrost vykládáme jako nedokonalost." (Vopěnka 2001, s. 51) vs. „Nepřesnost není ve věcech, ale v lidech." (Newton Philosophiae Naturalis Principia Mathematica in Vopěnka 2001, s. 45). Srovnejte tyto dva výroky s Lakoffovou interpretací teorie prototypů.

Otázky k případové studii 1

  1. Najděte některé příklady reflexe metafory v kresleném humoru nebo dětském filmu.
  2. Porovnejte Lakoffův rozbor chtíče pro americkou kulturu s jinou kulturou. Např. právní systémy evropských zemí nebo např. některé předpisy v islámských zemích.
  3. Jakou roli hraje Lévi-Straussovo pojetí vnitřní logiky mýtů v porovnání s Lakoffovým pojetím motivovanosti v kognitivních modelech: „Je třeba vědět, jakou roli, čemu každá kultura přisoudila uvnitř určitého systému významů.“ (s. 84) a o logice totemických kategorizací (s. 60): Členy takové logiky mají paradoxní význam „jen z hlediska historie, která je vytvořila, ne z hlediska logiky, jíž slouží.“
  4. The Invariance Hypothesis: Metaphorical mappings preserve the cognitive topology (this is, the image-schema structure) of the source domain.” „Hypotéza invariance: Metaforická promítnutí zachovávají kognitivní topologii (tj. obrazově schématickou strukturu) zdrojové domény“ (s. 54) “…metaphors preserve inferential structure – at least certain kinds of inferential structure.” „…metafory zachovávají inferenční strukturu – nebo alespoň některé druhy inferenčních struktur.“ (s. 54) “All metaphorical mappings are partial. What is mapped preserves image-schematic structure, though not all image-schematic structure needs to be mapped. Furthermore, all forms of abstract inference, all details of image-schematic mappings, and all generic-level structure arise via the Invariance Hypothesis.” „Veškerá metaforická promítnutí jsou částečná. To, co se promítá zachovává obrazově schématickou strukturu, přestože ne všechna tato struktura se nutně musí promítat. Dále pak všechny podoby abstraktní inference, všechny detaily obrazově schématických promítnutí a veškerá struktura generické roviny povstávají prostřednictvím hypotézy invariance.“ (s. 72, Lakoff, G. 1990, The Invariance Hypothesis). Jaké doklady lze pro tuto silnou formu hypotézy invariance, která podle Lakoffa podléhá empirickému ověření, nalézt i v této jeho dřívější práci?
  5. Které dříve uvedené Lakoffovy teze tato případová teze doložila a které ještě zbývá doložit?
  6.  

Otázky k případové studii 2

  1. Je možné si představit kognitivní systém, kde by tři významy slova okno musely být vždy odlišeny?
  2. Co mají společného minimální varianty s minimálními páry z analýzy pomocí rysů?
  3. „Podle komputačního pohledu na myšlení aplikovaného na vizuální informace a mentální obraznost (Pylyshyn 1981) jsou mentálně reálné pouze takovéto propoziční reprezentace, zatímco obrazy reálné nejsou.“ Pokuste se najít paralelu mezi tímto postojem k mentálním reprezentacím a modulárně kognitivním pojetím jazyka. Zamyslete se nad tím jakou roli hraje formalismus v teorii v obou oblastech. Jaké stanovisko zastávají v obou případech Lakoff, Langacker a jiní?
  4. Zeptejte se alespoň 5ti lidí na obrazy a vědomosti, které si spojují s idiomem držet si někoho od těla. Snažte se o co nejpřesnější odpovědi. Jak mluvčí tyto obrazy používají při porozumění idiomů. Vezměte ještě nějaký jiný český idiom a zjistěte u stejných mluvčích, jaké obrazy a metafory se s ním spojují. Zamyslete se také nad gramatickými vlastnostmi tohoto idiomu. Najděte nějaký třetí idiom, se kterým se žádné obrazy nespojují, a který je alespoň do značné míry arbitrární. Ověřte tuto arbitrárnost na skutečných mluvčích.
  5. Jak Lakoff využívá klasické pojmy jako „struktura“ a „generativní“ v rámci vlastní teorie. Soustřeďte se obzvláště na použití formy „něco strukturuje něco“ a „něco generuje něco“?
  6. Které dříve uvedené Lakoffovy teze tato případová teze doložila a které ještě zbývá doložit?