Proč a jak číst Lakoffa

Proč a jak číst Lakoffa

Tuto knihu by si měl přečíst každý, kdo chce opravdu poctivě studovat lidské myšlení a jeho projevy v jazyce. Inspiraci v ní najdou všechny humanitní obory a nepochybně také mnoho oborů exaktních. Poučení si z knihy lze vzít v podstatě dvojí. Prvním je zpochybnění některých zavedených pravd (ve vědě i ve veřejném diskurzu) o všudypřítomnosti a nezvratnosti objektivistického přístupu, který je mnohdy zpřítomňováním zákona o vyloučení třetího (tj. něco tak buď je, nebo není), a uvědomění si dalekosáhlých důsledků tohoto zpochybnění pro naše myšlení o myšlení, ale i o společenském životě. Druhé možné poučení je více technické. Čtenář se dozví mnohé o kognitivní vědě a jejích disciplínách a ať už se k autorovým závěrům o nich bude stavět polemicky nebo ne, rozhodně nebude moct popřít jejich inspirativnost. Nakonec je tato práce užitečným příkladem anglosaského přístupu k akademické argumentaci a prezentaci, která pro mnohé čtenáře odkojené kontinentálním tradicionalismem může být trochu překvapivá.

Ženy, oheň a nebezpečné věci je však obsáhlé dílo, které zahrnuje celou řadu oborů, a proto (i přes jeho přístupný styl) není snadné přečíst ho na jedno (byť velmi dlouhé) posezení. V podstatě k tomu tato kniha ani není určena. Najdou-li si v ní své jak lingvisti či psychologové, tak antropologové či logici, je jasné, že ne všechny kapitoly pro ně budou stejně důležité. Jistě stojí za to ji přečíst celou, ale podle zájmu je možné věnovat jejím částem různé úsilí.

Slovníky pojmů

Zde jsou dva nárysy anglicko českých slovníčků pojmů vyskytujících se v knize. Oba tyto slovníky nereflektují poslední redakční úpravy. Vydaný překlad se tedy může v jednotlivostech lišit.

Sylabus semináře

 

Co kategorie vypovídají o myšlení

Dominik Lukeš, doc. Zdeněk Starý

Cíle

V závěru semináře by účastníci měli být schopni:

• popsat klasický přístup ke kategorizaci a srovnat jej skognitivně modelovou alternativou
• zhodnotit úlohu vybraných teoretických směrů posledních padesáti let na vývoj kognitivní gramatiky
• vysvětlit pozici kognitivní gramatiky vkognitivních vědách a akademickém diskurzu
• použít pojmy prototyp, idealizovaný kognitivní model, mentální prostor, obrazové schéma, scénář, rámec, metaforická a metonymická projekce vrozboru konkrétních problémů
• navrhnout interdisciplinární použití kognitivně modelového rozboru
• zhodnotit význam Lakoffovy knihy zperspektivy české a světové lingvistické a filozofické tradice

Atestace

• Zápočet: a) Účast na semináři (maximálně 3 absence) a vypracovaná cvičení; b) prezentace jednoho doplňkového textu.
• Zkouška: Vypracovaná seminární práce na vybrané téma (viz níže) vrozsahu 5 - 6 stran.

Kritéria zkoušky

• Práce v rozsahu: 5 - 6 stran.
• Porozumění čtené knize (shrnutí hlavních bodů Lakoffovy práce relevantních pro daný problém): 30 %
• Schopnost rozebrat vybraný problém vrámci teorie kognitivních modelů: 60%
• Originalita řešení: 10%
• Známkování: 1 = 81-100%, 2 = 61 - 80 %, 3 = 41 - 60 %, opakovat zkoušku - 0 - 40%

Navržené seminární práce

Lingvistika a fonetika: Srovnání teorie prototypů s pražským pojetím pojmů centra a periférie a příznakovosti, Foném jako prototypový jev, Aktuální členění a mentální prostory, Teorie kompozicionality a kognitivní modely

Filozofie: Foucaultova archeologie myšlení a kognitivní modely, Fenomenologie a kognitivní modely, Kognitivně modelový rozbor použití pojmu pravda ve filozofii,

Matematika a logika: Kognitivně modelový rozbor klasické logiky, Meze použití fuzzy logiky v kognitivní gramatice, Stochastické/konekcionistické modely jazyka a kognitivní gramatika

Psychologie: Kognitivní modely psychoterapie, Kognitivní reprezentace pojmů v klasických teoriích

Antropologie: Kognitivně modelový rozbor českého národního obrození, Kognitivně modelová interpretace Holého „Malý český člověk a velký český národ," Kognitivně modelový rozbor pojmů pravice a levice, Kognitivně modelový rozbor pojmu civilizace

Literární věda: Kognitivně modelový rozbor žánrů, Metaforický rozbor formálních prostředků (rým, aliterace)

Pedagogika/Andragogika: Metafory a scénáře a politický diskurz o školství, Kognitivně modelový rozbor přístupů ke zkoušení

Sylabus

Týden 1 21. 2. 2002	Úvod a cíle Motivace Rozdělení seminářů
Týden 2 28. 2. 2002	Předmluva, Kapitola 1 - O důležitosti kategorizace, Kapitola 2 - Od Wittgensteina k Roschové (Wittgenstein - Lounsbury) Literatura: Kosko (1993, s. 67 - 85; 119 - 155; 254 - 264), Jespersen (1928, s. 17 - 71), Sgall (2001)
Týden 3 7. 3. 2002	Kapitola 2 - Od Wittgensteina k Roschové (Berlin a Kay - Rosch) Literatura: Marty (1918), Armstrong et al. (1995, s. 92 - 121)
Týden 4 14. 3. 2002	Kapitola 3 - Prototypové jevy v jazyce Literatura: Taylor (1995, s. 173 - 234), Mathésius (1911), Karcevskij (1930), Travaux 1966 (s. 9 - 53 - Daneš, Vachek, Neústupný)
Týden 5 21. 3. 2002	Kapitola 4 - 5 - Idealizované kognitivní modely a Metonymické modely Literatura: Friedrich (1991), Fonagy (1969), Bolinger (1985), Janda (1993, s. 25-39)
Týden 6 28. 3. 2002	Kapitola 6 - Radiální kategorie Literatura: Kuryłowicz (1965), Sapir (1930), Deane (1992, s. 95 - 137)
Týden 7 4. 4. 2002	Kapitola 7 - 8 - Rysy, stereotypy a defaulty, Více o kognitivních modelech Literatura: Lakoff (1991), Goldman (1991), Langacker (1997)
Týden 8 11. 4. 2002	Kapitola 9 - 10 - Obhájci klasického přístupu, Shrnutí Literatura: Russell (1905)
Týden 9 18. 4. 2002	Kapitola 11, 12, 13 - Objektivistické paradigma, Proč nefunguje objektivistická metafyzika, Proč nefunguje objektivistický popis kognitivního systému Literatura: Borecký (1998), Varela et al. (1992, s. 133 - 185), Braisby (1989)
Týden 10 25. 4. 2002	Kapitola 14, 15, 16 - Formalistický podnik, Putnamův teorém, Nový realismus Literatura: Lakoff (1988)
Týden 11 2. 5. 2002	Kapitola 17 - 18 - Kognitivní sémantika, Whorf a relativismus Literatura: Fauconnier (1995, s. 34 - 72)
Týden 12 9. 5. 2002	Kapitola 19 - 21 - Paradigma myšlení jako stroje, Matematika jako kognitivní aktivita, Shrnutí Literatura: Montague (1973), Kamp a Partee (1989), Vopěnka (2001: s. 111 - 172)
Týden 13 16. 5. 2002	Případová studie 1 - Metaforický rozbor hněvu (anger) Literatura: Miller (1979), Propp (1928), Foucalt (1962)
Týden 14 23. 5. 2002	Případová studie 2 - Předložka over Literatura: Rudzka-Ostyn (1983)
Týden 15 30. 5. 2002	Shrnutí, prezentace prací

Doplňková literatura

Armstrong, F. D., W. C. Stokoe, S. E. Wilcox (1995) Gesture and the nature of language

Bolinger, D. (1985) The inherent iconicism of intonation (In Haiman ed. Iconicity in Syntax)

Borecký, V. (1998) K otázkám symbolické imaginace

Braisby, N. (1989) Situating word meaning (In Situation theoretic studies in psychology, language and logic)

Brooks, R. A. (1991) Intelligence without reason (MIT report)

Deane, P. D. (1992) Grammar in mind and brain: Exploration in cognitive syntax

Fauconnier, G. (1997) Mappings in thought and language

Fonagy, I. (1969) Métaphores d'intonation et changements d'intonation (In Bulletin de la Société de linguistique de Paris)

Foucault, M. (1962) Dějiny šílenství

Friedrich, P. (1991) Polytropy (In J. W. Fernandez ed. Beyond metaphor: The theory of tropes in anthropology)

Givón, T. (1985) Iconicity, isomorphism and non-arbitrary coding in syntax (In Haiman ed. Iconicity in Syntax)

Goldman, A. I. (1992) The psychology of folk psychology

Chomsky, N. (1971) Hloubková struktura, povrchová struktura a sémantická interpretace (In Studie z transformační gramatiky I.)

Jakobson, R. (1965) Hledání podstaty jazyka (In: Lingvistická poetika, Dvanáct esejů o jazyce)

Janda, L. (1993) A geography of case semantics: The Czech dative and the Russian instrumental

Jespersen, O. (1924) The philosophy of grammar

Kamp, H. a B. Partee (1989) Prototype theory and compositionality (draft manuscript)

Karcevskij, S. (1929) Asymetrický dualismus lingvistického znaku (In Principy strukturní syntaxe I. 1973)

Kosko, B. (1993) Fuzzy thinking

Kuryłowicz, J. (1965) Vývoj gramatických kategorií (In Dvanáct esejů o jazyce)

Lakoff, G. (1988) A suggestion for a linguistics with connectionist foundation

Lakoff, G. (1991) The invariance principle (In Cognitive Linguistics)

Lakoff, G. (1995) Moral politics

Langacker, R. (1987) Transitivity, case and grammatical relations: A cognitive grammar prospectus

Marty, A. (1918) O rozlišování gramatického, logického a psychologického subjektu (In Principy strukturní syntaxe III)

Mathésius, V. (1911) O potencionálnosti jevů jazykových

Montague, R. (1973) Správné zachycení kvantifikátorů běžné angličtiny (In Studie z transformační a formální gramatiky 1988)

Miller, G. A. (1979) Images and model, similes and metaphors (In Ortony)

Propp, J. V. (1928) Morfologie pohádky

Rudzka-Ostyn, B. (1983) Cognitive grammar and the structure of Dutch uit and Polish wy

Russell, B. (1905) O označení / On Denoting (In Logika, jazyk a věda, 1967)

Sapir, E. (1930) Totality

Sgall, P. (2001) Ohlédnutí pražského lingvisty za dvacátým stoletím (SaS, 4)

Vachek, J. (1967) Notes on one aspect of the internal structuration of the phonological system (In To Honor Roman Jakobson)

Taylor, J. R. (1995) Linguistic categorization

Travaux linguistiques de Prague 2, Les problèmes du centre et de la périphérie du sytème de la langue

Varela, F. J., E. Thompson, E. Rosch (1992) The embodied mind: Cognitive science and human experience

Vopěnka, P. (2001) Meditace o základech vědy

Otázky k úvodu a kapitole 1

1. Jaké Lakoffovo tvrzení vás nejvíce překvapilo a proč? Co bude muset Lakoff ukázat, aby vás ve zbytku knihy přesvědčil o jeho správnosti?
2. Zkuste najít příklad, kde klasická kategorizace funguje beze zbytku.
3. Vůči které tradici se Lakoff vymezuje?
4. Koho jmenuje jako důležité hráče v oblasti kategorizace?
5. Vyberte jeden z klasických předpokladů na s. 3 a vysvětlete proč musí být odmítnut, bude-li odmítnuta klasická kategorizace.

Otázky k první části kapitoly 2

1. Co mají společného lidi, které zmiňuje Lakoff jako svou inspiraci?
2. Jaký význam přikládá Lakoff termínu rodinné podobnosti.
3. Vymyslete analogický příklad Wittgensteinovu příkladu s kategorií hra.
4. Vymyslete český příklad analogický Austinovu příkladu s kriketem.
5. Jaký rodinný systém má česká rodina podle Lounsburyho (porovnejte současný a historický systém)?
6. Uveďte příklad teorie nebo práce vám blízké, spoléhající na klasické kategorie.

Otázky k druhé části kapitoly 2

1. Popište barevný systém češtiny nebo nějakého jiného vám známého jazyka.
2. Uveďte několik dalších příkladů podobných Brownově kočce a květině, které odpovídají jeho popisu „první úrovně kategorizace". Vymyslete kontext, ve kterém by tyto příklady nemusely být případy bázových kategorií.
3. Určete prototyp vybrané kategorie (město, učitel, počítač, žába apod.). Začněte odhadem a poté použijte některé experimentální metody Eleanor Rosch popsané na s. 8-9 - viz přílohu pro ukázku možného postupu.
4. Zhodnoťte Sgallovo (2001) tvrzení, že prototypy odpovídají pojmům jako centrum a periferie, a příznakovost a nepříznakovost ve světle faktů o teorii prototypů. („...můžeme předpokládat, že centrum tvoří jazykové jevy bezpříznakové, prototypické." SaS LXII 4, s. 250)
5. Jak by v různých fázích svého výzkumu interpretovala E. Rosch tvrzení „Pes je prototypem kategorie zvíře"? Jaké jsou další možné formulace tohoto výroku?

Otázky ke kapitole 3

1. Je možné říci, že prototypický člen jazykové kategorie je vždy bezpříznakový?
2. Popište palatalizaci v češtině (vana – ve vaně, kniha – v knize) jako prototypový jev.
3. Daneš (1966) udává toto pořadí od centra k periferii pro kategorii odvozených slov: holubník, rybník, kurník, ratejna. Jaká kritéria aplikoval a je možné jiné pořadí na základě jiných předpokladů?
4. Dokažte tvrzení, že kategorie substantiv vykazuje prototypové jevy, na příkladu z češtiny.
5. V jakém smyslu je základní skladebná dvojice ze školské gramatiky prototypem?

Otázky ke kapitolám 4 a 5

1. Vymyslete příklad analogický Fillmoreovu starému mládenci. Popište rozdíl mezi americkým a českým IKM starého mládence na základě Lakoffova rozšíření tohoto příkladu v kapitole 5.
2. Popište IKM pojmu učitel (popř. jiného vám blízkého pojmu). Použijte všechny elementy popsané Lakoffem. Jak by bylo možné použít IKM k vysvětlení historických změn v použití tohoto pojmu (např. nižší společenská prestiž apod.)? Vezměte v potaz také pojmy jako ideál, vzor nebo vyčnívající příklad.
3. Reinterpretujte nějaký běžně udávaný prototypový jev (např. z kapitol 2 a 3) v kontextu věty „Přes svou skutečnou existenci jsou struktury reprezentativnosti pouhými stíny kognitivních modelů."
4. Popište alespoň pět případů, kde se metonymie používá pro něco jiného než místo zastupující instituci. Je zde relevantní rozdíl mezi metonymií a synekdochou? Ukažte Lakoffovy příklady, které by podle literární teorie (pars pro toto-synekdocha - totum pro parte-metonymie) byly spíše synekdochou než metonymií. Existují i přechodové případy?
5. Jakým způsobem rozšiřuje pojem radiálních struktur myšlenku rodinných podobností? Jak by bylo možno rozebrat pojem hra za pomoci IKM s radiální strukturou?

Otázky ke kapitole 6

1. Najděte české příklady obecných principů kategorizace na s. 3.
2. Jak by Lakoff vysvětlil používání femininních koncovek k intenzifikaci nadávky v češtině (např. Petr je pěkná potvora. To je ale velkej trouba. Ty kluku nezbedná. - ne všechny tyto příklady jsou nutně ekvivalentní)? Lze odhalit v rodovém systému češtiny některé další jevy, které jsou analogické rozdělení klasifikátorů jazyka Dyirbal?
3. Jak je možné pomocí kognitivních modelů (všech typů popsaných na s. 14 - 15) a pojmu lidová teorie interpretovat následující výroky Miloše Zemana (rozhovor pro BBC 7. 3. 2002, http://www.bbc.co.uk/czech/interview_archiv.shtml): Kdo pochopil výrok "Vykládat, že mám rád regionální samosprávu, ombudsmana nebo, dejme tomu, finanční prokuraturu, je totéž, jako kdyby Hitler řekl, mám rád všechny Židy." tak, že srovnávám Václava Klause s Hitlerem, „nezná základy elementární logiky." Zeman v rozhovoru dále říká „Použil jsem tohoto srovnání, ale to nebylo srovnání s Hitlerem." ... „ztotožňovat "similarity", tedy podobnost, s "identity", tedy s totožností, to je zase abeceda elementární logiky a já se velice omlouvám, ale je-li něco podobné, není to totožné." ... „Není hodný a zlý terorismus, je jen zlý terorismus a terorismus si, pane kolego, musíte definovat. Terorismus je, jednou větou, zabíjení civilních nevinných obětí pro politické účely a každý politik, který se proti tomuto zlu neozve, a my se můžeme bavit, jestli ty formulace mají být jemnější nebo ostřejší, to je otázka vkusu, je podle mého názoru člověk, který se v angličtině nazývá "appeaser", neboli usmiřovač."
4. Jak by Lakoff reagoval na tuto definici kategorií „nejobecnější formy výpovědí, které jsou o nějakém předmětu vůbec možné" (Bohumil Geist, Psychologický slovník 1970, 2000)?
5. O jaký typ jazykových univerzálií jde podle vašeho názoru Lakoffovi?

Otázky ke kapitolám 7 a 8

1. Vymyslete dva další příklady, které lze dobře popsat pomocí rámců nebo stereotypů. Rozhodněte, zda je také možné je popsat pomocí vážených rysů.
2. Najděte různé odborné a lidové modely (jak je popsal Lakoff s Gouldem pro biologii) pro jeden z oborů, v nichž je Lakoff sám předpokládá na s. 3 kap. 8. Zamyslete se nad tím, jestli „lidové teorie ... byly přeměněny v odborné teorie" nebo jestli jsou naopak odborné modely a teorie zdrojem těch lidových.
3. Vymyslete vlastní příklad ke každému příkladu pojistky uvedenému v kapitole 8.
4. Vymyslete další příklady, ve kterých nebudou fungovat Barwiseovy principy. Šlo by jeho myšlenky upravit tak, aby se vyhnul Lakoffově kritice?
5. Uveďte alespoň tři další případy „metajazykové negace" a interpretujte je pomocí IKM tak, aby každý příklad odpovídal jednomu z typů vztahů mezi negací a kognitivním modelem.
6. Co pro vás v tomto okamžiku znamenají kognitivní modely? Jak změnily váš pohled na kategorizaci? Co vám na nich ještě není jasné? Co byste rádi, aby k nim Lakoff ještě řekl?

Otázky ke kapitolám 9 a 10

1. Uveďte nějaké typické příklady dvou centrálních předpokladů (alespoň dva pro každý) „informačně-procesního modelu mysli" uvedených na straně 1.
2. Jak by bylo nutné upravit, rozšířit nebo kvalifikovat tyto dva výroky, aby se s nimi Lakoff mohl ztotožnit: 1) „Správný popis jazyka vyžaduje důsledné oddělování sémantiky a pragmatiky při analýze jazykových jevů." 2) „Skutečnost, že ‚dobré příklady složitých kategorií jsou často špatnými příklady jejich komponentových kategorií‘ (s. 3) popírá správnost analýzy kategorií v rámci teorie prototypů."
3. Uveďte alespoň dva další příklady, kde nefunguje definice složeného výrazu průnikem množin (podobné těm na s. 5) a pokuste se je vysvětlit pomocí identifikačních procedur i kognitivních modelů. Jaký je rozdíl ve výsledcích rozboru? Jakou roli zde hraje pojem motivace?
4. Vymyslete další příklad kategorizace (podobný tomu od Armstronga, Gleitman a Gleitmana, ale mimo oblast matematiky), kde neplatí JEVY = INTERPRETACE STRUKTURY, ale které budou s největší pravděpodobností vykazovat silné prototypové jevy.

Otázky ke kapitolám 11 a 12

1. Rozeberte názory nějakého myslitele vám důvěrně známého, kterého by Lakoff považoval za objektivistu. V jakém smyslu se od objektivismu popsaného Lakoffem liší a  v čem tyto názory zastává. Sdílí také předpoklady základního realismu, jak je definuje Lakoff? Podívejte se jak na názory „metafyzické", tak „epistemologické". Srovnejte jeho/její tvrzení s Lakoffovými předpoklady. Lze najít styčné body?
2. Je podle Bohumila Trnky Pražská lingvistická škola součástí objektivistické tradice, jak ji definuje Lakoff? Srovnejte tyto výroky (Trnka 1988): „... Nejde jim [PLK] tudíž ani o aplikaci logistických zákonů, matematických pojmů a výsledků jiných věd na zkoumání jazyků, o aplikaci vyžadující vždy dlouhou řadu nových termínů, nýbrž o zjišťování jazykové zákonitosti, jejíž formulace se nesmí příčit požadavkům logiky a matematiky." (s. 192) „Znakový vztah je logická relace." S vlastnostmi tranzitivnosti a asymetrie. (s. 9) „Obě entity, které jsou v označovacím vztahu, mají svou vlastní zákonitost, takže znak se může měnit, zatímco věc jím označená zůstává stejná (aspoň pro nás), a naopak..." (s. 193) „Lingvistická zákonitost předpokládá logickou a matematickou zákonitost, které však používá v zaměření na svůj cíl intersubjektivního dorozumění, který je cizí jak logice, tak matematice." (s. 12) „Jednotlivé roviny, obsahující jednotky, jež označují jednotky vyššího řádu jsou autonomní. Mezi jednotkou označující a jednotkou označovanou nemusí být mimo označování jiné rysy společné; v každém případě jsou však jednotky nižšího plánu voleny a ovlivňovány vyššími plány tak, aby byly vhodné pro označování těchto plánů." (s. 12) např. „Jednotkou syntaktického plánu je věta, jejíž analýzou dospíváme k protikladu podmět : predikát a k jiným ryze syntaktickým protikladům, které vytváří věta. ... Jednotkou promluvového plánu je promluva, jejíž analýzou dospíváme ke vztahu téma - jádro výpovědi." (s. 195) (kap 11 - 12)
3. Proč zdůrazňuje Lakoff ‚ne jejich‘ ve větě „jejich jazyk a jeho (ne jejich) významy" v kap. 13?
4. Popište český kognitivní model času a porovnejte ho s americkým, popsaným Lakoffem.
5. Srovnej Lakoffův popis role lidové objektivistické teorie s Levi-Straussovým (1962, s. 26): „Každá civilizace má sklon přeceňovat objektivní orientaci svého myšlení, což znamená, že tato objektivní orientace nechybí nikdy." a (s. 27) „Magické myšlení se od vědy liší ani ne tak neznalostí nebo pomíjením determinismu, jako spíš tím, že požaduje determinismus naléhavěji a nesmlouvavěji, způsobem, který věda může hodnotit nanejvýš jako nerozumný a ukvapený." a „Pro etnografa tato (Sartrova) filozofie (stejně jako všechny filozofie ostatní) představuje etnografický dokument prvního řádu, jehož studium je nezbytné, chceme-li pochopit mytologii naší doby."(s. 342, pozn.)

Otázky ke kapitole 13

1. Odpovídá popis Zubina a Köpckeho rodovému systému češtiny?
2. Popište příklad nepřímé zkušenosti, kterou jste nedávno použili ve svém životě k tvorbě významuplných výroků a činností.
3. Jaký je možný objektivistický protiargument k Lakoffovu tvrzení, že lidské instituce jsou odlišné od stromů a skal.

Otázky ke kapitolám 14 a 15

1. ‚„Sémantika" je formální způsob, jak „naplnit významem" neinterpretované symboly ze „syntaxe".‘ Jak zapadá tento Lakoffův popis formální lingvistiky do jeho celkové kritiky formalismu? V kapitole 17 se pokusí navrhnout alternativu. Jak si myslíte, že by tato alternativa mohla vypadat na základě toho, co dosud o svém pojetí významu v této knize řekl?
2. Jak se vztahuje Putnamova kritika formalismu k výroku J. Peregrina (1998, s. 39): „[Modelování jazyka nám poskytne] v určitých ohledech radikálně zjednodušenou ‚maketu‘, která nám dovolí vidět některé sémanticky relevantní charakteristiky a pravidelnosti jazyka, jež jinak zanikají ve změti jiných, z tohoto hlediska nepodstatných rysů. Nelze mu proto vytýkat, že se s tím, co modeluje, v některých ohledech nedá srovnávat (stejně tak jako nevyčítáme modelu bojového letadla, že ho lze rozšlápnout."?
3. Vyplývá z kritéria „Význam částí nemůže být změněn, aniž by se změnil význam celku." to, že „Význam celku se skládá z významu svých částí?" Co vyplývá z obou z nich pro teorii významu a jazyka obecně?
4. a) Jak lze podle různých pozic realismu různě interpretovat větu: „Poznání ve všech odborných vědách může do nekonečna pokračovati,..." (Dr. František Šeratský, Teorie poznání a vědy, Praha 1920, s. 1). b) Jakou interpretaci by navrhl sám Šeratský, když pokračuje: „...což je právě podstatou naší vědy [noetiky], proto můžeme si též o tomto našem poznávání utvořiti zvláštní vědu, neboť každá věda konec konců jest jen lidský výtvor, náležející našemu poznávajícímu já, bez něhož nemá smyslu." c) Jak by se k tomuto výroku postavil Lakoff?
5. Jak řeší pro jazykovědu Lakoffův zkušenostní realismus následující Erhartovo dilema (Základy jazykovědy, 1984, s. 13, 1.3): „Méně snadná je odpověď na otázku, zda je jazyk ve své podstatě materiální, či není. Lze říci, že jazyk zaujímá v tomto ohledu zvláštní postavení: ve své zvukové složce je nepochybně materiální, na druhé straně je však těsně spjat se světem ideálna (s oblastí lidského vědomí)."

Otázky ke kapitolám 17 a 18

1. Popište a srovnejte různé postupy, kterých Lakoff používá pro prezentaci dokladů na podporu svých argumentů (citát jiného výzkumu, strukturní analýza, kognitivní analýza, introspekce, interpolace, semi-korpusová analýza). Navrhněte další možnosti a výzkumné úkoly pro budoucnost.
2. V jakém smyslu by mohly být obrazová schémata a bázové kategorie považovány za univerzálie? Jak se liší od jiných pojetí univerzálních kognitivních/jazykových principů?
3. Jak by Lakoff odpověděl na výrok ranného Wittgensteina (1921), že „O čem nemůžeme mluvit, o tom musíme mlčet." (popř. že v pojmech neexistuje nic, co předtím nebylo v jazyce)? Jak se k tomu váže tento výrok: Erhart (1984, s. 16, 1.3.7) „Proces vzniku lidské řeči je nerozlučně spjat s počátky pojmového myšlení." Jak by Lakoff dále rozvedl tento výrok, aby byl v shodě s jeho pojetím univerzálií?
4. Jak používá Lakoff pojmu arbitrární, motivovaný a předpověditelný (prediktabilní)? Srovnejte jeho použití s některými jinými teoriemi jazyka. (např. Saussure)
5. Srovnejte atomismus (tj. pojetí, že celek se skládá z dále nedělitelných stavebních bloků a objevovat a popisovat tyto bloky je úkolem vědy) s pojmy „přímý a nepřímý význam."
6. Vyberte si jeden z úkolů. Jaké pojetí univerzálií tyto příklady podporují a jaké by s nimi měla potíže Chomského univerzální gramatika a jiné modulární přístupy.
   
   a. Negace slova (pojmu) muset znamená absenci obligace (tj. nemuset), zatímco v angličtině znamená absenci svobody (tj. zákaz - must - must not -muset -nesmět). Vysvětlete tento rozdíl pomocí metonymického modelu a jeho obrazových schémat. Zkuste najít podobný příklad (např. bezcenný a priceless).
   
   b. Řekne-li Čech ‚posuneme schůzku o den dopředu‘, myslí tím např. změnu ze středy na čtvrtek. Angličan nebo Američan by ve stejném případě očekávali změnu ze středy na úterý. Jak je možné tento rozdíl vysvětlit předpokládáme-li, že obě kultury chápou čas metaforickou projekcí prostoru.
7. Jak by Lakoff klasifikoval tuto pasáž: „Psychologicky je naše myšlení, odhlédneme-li od jeho vyjádření slovy pouhou amorfní a nezřetelnou masou. ... bez pomoci znaků bychom nebyli schopni od sebe rozlišit dvě ideje jasně a trvale. Sama o sobě je myšlenka jako mlhovina, kde nic není nutně vymezeno. Předem dané ideje neexistují a nic není zřetelného před objevením jazyka." (de Saussure 1916/198 s. 139). Spolu s její interpretací od de Maura: „Povšimněme si však, že zatímco v Sapir-Whorfově hypotéze myšlenka vně jazyka autonomně neexistuje, a jelikož jsou i jazyky rozdílné, mělo by to, co nazýváme myšlenkou, být od národa k národu také odlišné, de Saussurovo pojetí se těmto nepravděpodobným výsledkům vyhnulo, protože se spokojuje s prohlášením, že myšlenka je vně jazyka jazykově amorfní. Stejně jako de S. nepopírá, že existuje fonace nezávisle na jazycích ..., nepopírá ani, že existuje svět vjemů, ideace atd. nezávisle na jazycích a že ho může studovat psychologie ..." (ibid. s. 410)

Otázky ke kapitolám 19 a 20

1. „Frekventovanost tohoto výrazu [pojem] svědčí o tom, že ho potřebujeme. Nejednoznačnost objasnění jeho významu svědčí o tom, že je nutné podat takové objasnění, které by respektovalo podstatné rysy společné nejrůznějším výkladům a které by bylo zároveň co možná přesné [sic!]." (Materna 2000, s. 11). ... „Pro teoreticky orientované studenty je tato užitečnost [knihy Svět pojmů a logika] nesporná, ale věřím i v její tzv. „praktickou" užitečnost. Konec konců zvládnout učební látku nemůžeme, „nezvládneme-li" příslušné pojmy." (op. cit.) Jak tyto výroky kombinují expertní a lidové představy o pojmu?
2. „Není tomu tedy tak, že nedokonalost je příčinou neostrosti, ale že neostrost vykládáme jako nedokonalost." (Vopěnka 2001, s. 51) vs. „Nepřesnost není ve věcech, ale v lidech." (Newton Philosophiae Naturalis Principia Mathematica in Vopěnka 2001, s. 45). Srovnejte tyto dva výroky s Lakoffovou interpretací teorie prototypů.

Otázky k případové studii 1

1. Najděte některé příklady reflexe metafory v kresleném humoru nebo dětském filmu.
2. Porovnejte Lakoffův rozbor chtíče pro americkou kulturu s jinou kulturou. Např. právní systémy evropských zemí nebo např. některé předpisy v islámských zemích.
3. Jakou roli hraje Lévi-Straussovo pojetí vnitřní logiky mýtů v porovnání s Lakoffovým pojetím motivovanosti v kognitivních modelech: „Je třeba vědět, jakou roli, čemu každá kultura přisoudila uvnitř určitého systému významů.“ (s. 84) a o logice totemických kategorizací (s. 60): Členy takové logiky mají paradoxní význam „jen z hlediska historie, která je vytvořila, ne z hlediska logiky, jíž slouží.“
4. “The Invariance Hypothesis: Metaphorical mappings preserve the cognitive topology (this is, the image-schema structure) of the source domain.” „Hypotéza invariance: Metaforická promítnutí zachovávají kognitivní topologii (tj. obrazově schématickou strukturu) zdrojové domény“ (s. 54) “…metaphors preserve inferential structure – at least certain kinds of inferential structure.” „…metafory zachovávají inferenční strukturu – nebo alespoň některé druhy inferenčních struktur.“ (s. 54) “All metaphorical mappings are partial. What is mapped preserves image-schematic structure, though not all image-schematic structure needs to be mapped. Furthermore, all forms of abstract inference, all details of image-schematic mappings, and all generic-level structure arise via the Invariance Hypothesis.” „Veškerá metaforická promítnutí jsou částečná. To, co se promítá zachovává obrazově schématickou strukturu, přestože ne všechna tato struktura se nutně musí promítat. Dále pak všechny podoby abstraktní inference, všechny detaily obrazově schématických promítnutí a veškerá struktura generické roviny povstávají prostřednictvím hypotézy invariance.“ (s. 72, Lakoff, G. 1990, The Invariance Hypothesis). Jaké doklady lze pro tuto silnou formu hypotézy invariance, která podle Lakoffa podléhá empirickému ověření, nalézt i v této jeho dřívější práci?
5. Které dříve uvedené Lakoffovy teze tato případová teze doložila a které ještě zbývá doložit?
6.  

Otázky k případové studii 2

1. Je možné si představit kognitivní systém, kde by tři významy slova okno musely být vždy odlišeny?
2. Co mají společného minimální varianty s minimálními páry z analýzy pomocí rysů?
3. „Podle komputačního pohledu na myšlení aplikovaného na vizuální informace a mentální obraznost (Pylyshyn 1981) jsou mentálně reálné pouze takovéto propoziční reprezentace, zatímco obrazy reálné nejsou.“ Pokuste se najít paralelu mezi tímto postojem k mentálním reprezentacím a modulárně kognitivním pojetím jazyka. Zamyslete se nad tím jakou roli hraje formalismus v teorii v obou oblastech. Jaké stanovisko zastávají v obou případech Lakoff, Langacker a jiní?
4. Zeptejte se alespoň 5ti lidí na obrazy a vědomosti, které si spojují s idiomem držet si někoho od těla. Snažte se o co nejpřesnější odpovědi. Jak mluvčí tyto obrazy používají při porozumění idiomů. Vezměte ještě nějaký jiný český idiom a zjistěte u stejných mluvčích, jaké obrazy a metafory se s ním spojují. Zamyslete se také nad gramatickými vlastnostmi tohoto idiomu. Najděte nějaký třetí idiom, se kterým se žádné obrazy nespojují, a který je alespoň do značné míry arbitrární. Ověřte tuto arbitrárnost na skutečných mluvčích.
5. Jak Lakoff využívá klasické pojmy jako „struktura“ a „generativní“ v rámci vlastní teorie. Soustřeďte se obzvláště na použití formy „něco strukturuje něco“ a „něco generuje něco“?
6. Které dříve uvedené Lakoffovy teze tato případová teze doložila a které ještě zbývá doložit?